Čínský institut
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA pořádá koncem tohoto měsíce workshop, kde se dozvíte o možnostech nízkonákladových misí k asteroidu Apophis, který se v roce 2029 přiblíží k Zemi. Workshop bude studovat inovativní přístupy pro nízkonákladovou misi k Apophisu. 1. února 17:00
Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.
V programu Artemis chce agentura NASA přistát s astronauty na Měsíci už při misi Artemis III, čímž položí základ pro budoucí dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. Až lidé vykonají první kroky v okolí jižního pólu Měsíce, budou mít na sobě skafandry vyvinuté firmou Axiom Space. Od chvíle, kdy NASA vybrala tuto firmu, aby dodala skafandry a související systémy pro misi Artemis III, se Axiom Space daří pokračovat ve vývoji a testování těchto speciálních obleků. Na konci roku 2023 zástupci agentury NASA a firmy Axiom Space oblékli skafandry nové generace, aby je mohli otestovat na Johnsonově středisku v Houstonu. Tady pak provedli celou řadu zkoušek pohyblivosti při činnostech, které budou astronauti provádět při výstupech na lunární povrch – jde třeba o sehnutí se za účelem odběru vzorků s využitím speciálních geologických nástrojů.
Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.
19. ledna v 16:20 našeho času dokázal na Měsíci přistát lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) od agentury JAXA. Japonsko se tak stalo historicky pátým státem světa, kterému se podařilo přistát na Měsíci. O pět dní později prolétávala nad přistávací oblastí americká sonda LRO a podařilo se jí vyfotit lander SLIM. Sonda LRO prolétávala v danou chvíli ve výšce 80 kilometrů nad terénem a využila svou kameru LROC, které se právem přezdívá měsíční teleobjektiv. V minulosti už dokázala vyfotit místa přistání programu Apollo i další pozůstatky různých sond. Světlé pruhy v levé části náhledového snímku našeho článku tvoří kameny, které byly vyvrženy z relativně mladého kráteru Shioli.
Týmy z NASA a firmy Boeing se chystají na letový test lodi Starliner, ke kterému dojde nejdříve v polovině dubna. Loď od firmy Boeing má při misi CFT (Crew Flight Test) dopravit na ISS dvojici amerických astronautů. Experti mají za sebou řadu úspěšných vyřešení technických překážek objevených při certifikačním procesu. Po úspěšném shozovém testu provedeném v lednu, během kterého byly ověřeny nedávné úpravy padákového systému, pracují NASA a Boeing na závěrečných analýzách nasbíraných dat a provádění celkové certifikace systémů před pilotovanou misí. Jde o standardní postup NASA, který má nezávisle prověřit, že padáky lodi splňují požadavky. Celý proces má trvat 4 – 6 týdnů. Boeing již dokončil odstraňování pásky P213, jejíž lepidlo mohlo za určitých podmínek představovat požární riziko.
Mise amerického vrtulníku Ingenuity, která psala významnou kapitolu historie, byla ukončena poté, co malý vrtulník překonal očekávání a provedl o desítky letů více, než se původně plánovalo. Ačkoliv helikoptéra stále stojí na svých nohách a komunikuje s pozemním střediskem, snímky z letu, který proběhl 18. ledna a tento týden dorazily na Zemi, naznačují, že jeden z rotorových listů utrpěl při přistání poškození a stroj tak již není letuschopný. Vrtulník Ingenuity byl postaven jakožto technologický demonstrátor, který měl provést během 30 dní až pět experimentálních letů. A výsledek? První vrtulový stroj na jiné planetě fungoval na povrchu Marsu téměř tři roky, provedl stěží uvěřitelných 72 letů, uletěl 14× delší trasu, než se očekávalo a ve „vzduchu“ strávil dohromady okolo dvou hodin.
V minulém díle jsme pokračovali v oživeném programu X-34, který navázal na svoje základy z prvního pokusu o vývoj. Nyní byl X-34 skromnějších parametrů a s jasným určením provozu, tedy ověření koncepce RLV (Reusable Launch Vehicle) a následně nových technologií. Vývojem a výrobou byla pověřena společnost Orbital, která stála i na začátku první verze, tehdy však ještě se společností Rockwell jako partnerem. V průběhu druhé vlny musela NASA řešit i problémy, které se netýkaly samotné techniky a vývoje, ale čistě politické boje o budoucí letové zkoušky, tedy „tahanice“, na kterém letišti se bude létat. Logickou volbou byla základna Edwards, která měla velmi bohatou historii v experimentálních letech a konec konců na to byla i od začátku určena. Dnešním dílem tak ukončíme povídání o X-34 a shrneme celý koncept RLV z let devadesátých.
Tým kolem amerického teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) byl oceněn nejprestižnějším uznáním v oboru astronomie vysokých energií. Oddělení fyziky vysokých energií spadající pod Americkou astronomickou společnost AAS předala cenu Bruna Rossiho za rok 2024 astrofyzikovi Martinu Weisskopfovi z NASA, hlavnímu řešiteli z italské kosmické agentury ASI, Paolo Soffittaovi a jejich týmu za vývoj teleskopu IXPE, „jehož inovativní měření posunují naše chápání urychlování a emisí částic z astrofyzikálních procesů, černých děr a neutronových hvězd,“ uvádí se v oznámení AAS.
Dne 23. ledna při ceremoniálu na Evropské vesmírné konferenci v Bruselu podepsala Belgie Artemis Accords. Belgie je celkově 34. zemí, která se připojila k AC. 24. ledna 8:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.