sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké vozítko Perseverance brázdí povrch rudé planety a studuje podmínky ve svém okolí. Když analýza pomocí palubních přístrojů odhalí nějaký mimořádně zajímavý kámen, mohou se pozemní týmy rozhodnout k odběru jeho vzorku pomocí jádrového vrtáku. Vzorek je uložen do speciální tuby a před uzavřením víka je ještě vyfocen. Kalifornská JPL nyní vytvořila video, které postupně ukazuje všechny vzorky, které rover odebral za cca tři a půl roku své služby. Některé z těchto vzorků by se měly časem dostat na Zemi, kde budou analyzovány na těch nejlepších přístrojích, jaké má současná věda k dispozici.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a i takhle před koncem roku se dějí zásadní věci. Pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky vám opět shrne aktuální dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal nominaci Jareda Isaacmana na administrátora NASA jménem nového amerického prezidenta. Co od něj může NASA očekávat a jak se staví k raketě SLS? V dalších tématech se ohlédneme za zatím posledním letem rakety Vega-C, íránským startem a nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci programu Artemis se na Měsíc vydají další američtí astronauti a poprvé také astronauti ze zahraničí. Posádky budou zkoumat dosud lidmi neprozkoumané oblasti jižního pólu Měsíce. NASA 5. prosince oznámila nejnovější aktualizace svých lunárních průzkumných plánů. Experti během minulých týdnů pečlivě analyzovali výsledky týkající se tepelného štítu lodi Orion, který při návratu z bezpilotní testovací mise Artemis I utrpěl nečekané ztráty spečeného materiálu.
V 19:00 našeho času má v ředitelství agentury NASA začít tisková konference, na kterou dorazí třeba administrátor NASA, Bill Nelson, ale také další zástupci vedení agentury. NASA bez bližších detailů avizovala, že se tento brífink bude týkat programu Artemis, který má (kromě jiného) vrátit člověka na Měsíc.
Americký podnikatel, pilot a astronaut Jared Isaacman oznámil, že od nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa obdržel a přijal nominaci na budoucího administrátora agentury NASA.
Díky pokrokům v autonomii testovacích programů NASA připravuje základy pro jednu ze svých nejvyšších priorit – pátrání po stopách života a potenciálně obyvatelných tělesech ve Sluneční soustavě i mimo ni. Primárním cílem takového průzkumu jsou tělesa obsahující kapalnou vodu – třeba Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus. První výpravy na tyto oceánské světy budou robotické a budou vyžadovat vysokou úroveň autonomie z důvodu výrazných zpoždění a výpadků komunikace se vzdálenou Zemí, drsných podmínek na povrchu a omezené životnosti baterií. Technologie, které mohou umožnit sondám vyšší autonomii obecně spadají pod téma umělé inteligence (AI) a v posledních letech se rychle rozvíjejí. Mnoho takových technologií (například strojové učení, kauzální uvažování a generativní AI) bylo rozvíjeno institucemi mimo NASA. Sama agentura rozjela v roce 2018 program, který má využít těchto pokroků k realizaci budoucích misí k ledovým světům. Od té doby třeba financoval vývoj testovacích stanovišť OWLAT (Ocean Worlds Lander Autonomy Testbed) na kalifornské JPL a virtuální OceanWATERS (Ocean Worlds Autonomy Testbed for Exploration, Research, and Simulation) na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. NASA požádala o podání
Americká sonda mířící k Jupiterovu měsíci Europa pracuje bez zaváhání a už za tři měsíce na ni bude čekat gravitační manévr. Sonda, která odstartovala 14. října je již od Země vzdálená zhruba 20 milionů kilometrů. Dva vědecké přístroje již mají rozložený hardware. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynesla sondu EuropaClipper mimo vliv zemské gravitace a nyní se od Slunce sonda vzdaluje od rychlostí zhruba 35 km/s. Europa Clipper je největší sonda, jakou kdy NASA vypustila na meziplanetární misi. Čeká na ni cesta dlouhá 2,9 miliardy kilometrů a k Jupiteru dorazí v roce 2030. O rok později pak zahájí sérii 49 průletů kolem Europy, kterou bude studovat svým širokým souborem přístrojů. Získané informace řeknou vědcům, zda tento ledový měsíc a jeho podpovrchový oceán mají podmínky potřebné k rozvoji života.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
