sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Radiační pásy kolem Země mají o tajemství méně

Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.

Orion od A do Z

Jestli mám v popularizaci kosmonautiky něco opravdu rád, pak je to dobrý nápad. Pokud někdo přijde s novou, neotřelou ideou, díky které je možné zaujmout veřejnost, vždycky mám velkou radost. NASA začala před několika týdny na oficiálním Flickru nové lodi Orion vydávat sérii Orion od A do Z. Nápad je to jednoduchý – každé písmeno reprezentuje jedno slovo, které s Orionem souvisí. Díky postupnému vydávání se tak mohli fanoušci postupně dozvědět mnoho zajímavostí o lodi, která dopraví americké astronauty dál, než kdy dříve. Jelikož už jsou všechna písmena vydaná, můžeme si je shrnout na jednom místě a navíc v češtině.

"When thoughts turn inwards"

Vesmírné osudy 82. díl – John Young

Štětec malíře klouže po papíru a zachycuje nejen rysy jeho tváře, ale snad i myšlenky, létající kolem jeho hlavy. Pevně semknuté rty a pohled, který chvílemi směřuje do neurčita. Procedury při oblékání skafandru vykonává jakoby bezmyšlenkovitě, přesto jeho pohyby dávají tušit nesčetné hodiny tréningu. Přestože má podle všech měřítek být odpočatý, tohle ráno prozrazují stíny pod jeho očima jistou mentální únavu a nervozitu. Snaží se odhánět nepříjemné myšlenky a soustředit se na procedury v případě přerušeného startu. Je si dobře vědom toho, že některé z nich v případě, že je bude muset využít, povedou k téměř jisté smrti jeho samého i jeho parťáka, nedovolí však své mysli, aby u takových myšlenek setrvávala příliš dlouho. Raději přemýšlet v rámci akronymů a suchých čísel, ta mu odjakživa poskytovala útěchu, když to potřeboval. RTLS… TAL… AOA… ATO… vystřelovací sedadla… spaliny motorů budu mít 2700°C… katapultáž určitě nepřežijí… Ksakru, už zase myslí na to, co by měl co nejvíce vytěsnit! A štětec dál a dál vykresluje jeho tvář a jeho skryté obavy. Je ráno 12. dubna 1981 a v místnosti OCB na Cape

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz s italskou astronautkou startuje

Kosmická loď Sojuz TMA-15M by se dnes ve 22:01 měla vydat vstříc Mezinárodní vesmírné stanici, kam na půlroční pobyt ve stavu beztíže dopraví Antona Škaplerova z Ruska, Samanthu Cristoforetti z Itálie a Terryho Virtse z USA – představení posádky včetně jejich životopisů najdete v tomto článku na našem webu. Nosná raketa Sojuz už stojí několik desítek hodin na startovní rampě (fotky z vývozu najdete zde) a všechny přípravy zatím probíhají přesně podle plánu. V našem dnešním krátkém článku si můžete zopakovat videozáznam ze startu.

Sonda InSight.

Zrod landeru pro Mars

Pokud půjde všechno podle plánu, tak se v březnu 2016 na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Atlas V, která na cestu k Marsu vynese další sofistikovanou sondu. Tentokrát nepůjde ani o družici, která má obíhat kolem planety ani o vozítko, které bude brázdit povrch Rudé planety. Mise InSight bude lander – statický průzkumník, který přistane na Marsu a bude zkoumat jeho vnitřní strukturu včetně seismických změn. Do startu momentálně zbývá 16 měsíců, takže je potřeba začít pracovat na konstrukci landeru. V našem dnešním krátkém článku najdete fotku ze stavby i video věnované významu celé mise.

Z ISS opět zazní italština

Mezinárodní vesmírnou stanici momentálně obývají pouze tři lidé – Maxim Surajev a Jelena Serovová z Ruska a s nimi Američan Barry Wilmore – zárodek 42. dlouhodobé expedice. Jenže posádky na Mezinárodní vesmírné stanici bývají šestičlenné, takže je potřeba doplnit sestavu na plný počet. K tomu poslouží kosmická loď Sojuz TMA-15M, která na stanici dopraví trojici nových kosmonautů. Nebo ještě přesněji – dva muže a jednu ženu. Do vesmíru se podruhé podívá Rus Anton Škaplerov i Američan Terry Virts. Premiéru si naopak odbude italská astronautka Samantha Cristoforetti. V našem dnešním článku si celou posádku představíme.

Sama ESA považuje přistání Philae za úspěch - právem

Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)

Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.

Hlídač vlhkosti má naplněné nádrže

Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.

Loď Orion v rámci mise EFT-1

První let Orionu krok za krokem

Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.

úvodní obrázek

Probudí se na Marsu aktivní sopky?

Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.