NASA
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.

Nová americká raketa SLS zatím ještě nevznikla, ale už nyní víme, že na jejím prvním stupni najdeme motory RS-25, které vynášely do kosmu raketoplány (více info zde) a pro první fázi letu se použijí urychlovací bloky na tuhá paliva. V podstatě se bude jednat o lehce zvětšené modely motorů SRB z éry raketoplánů. Než se ale dostanou do provozu, je nutné je otestovat. K tomu slouží testovací stanoviště v Promontory (stát Utah). Už v březnu by tu mělo dojít ke zkušebnímu zážehu motoru na tuhá paliva. Náš dnešní článek Vám ukáže, jak vypadá příprava jednoho segmentu takového motoru včetně lití paliva a vytváření dutého kanálu pro odvod spalin.

6. března by měla americká sonda Dawn vstoupit na oběžnou dráhu trpasličí planety Ceres. Bude to poprvé v historii, kdy se lidský výtvor usadí na oběžné dráze kolem trpasličí planety. ještě před několika týdny jsme byli odkázáni jen na rozmazané fotky z Hubbleova teleskopu, ale čím je Dawn blíže, tím lepší fotky posílá. Nejnovější snímky byly pořízeny 12. února, když sondu a Cereru dělilo 83 000 kilometrů. Fotky byly pořízeny v rozestupu zhruba deseti hodin. Rozlišení snímků je 7,8 kilometru na jeden obrazový bod.

O tom, že pohled na Slunce bolí, ví už malé děti. Základním pravidlem, které se vtlouká do hlavy všem amatérským zájemcům o pozorování oblohy dalekohledem je, že se nikdy nesmí bez speciálních úprav dívat do Slunce. U profesionálů je ale situace jiná – Slunce sledují a to dokonce pravidelně. Některé satelity mají dokonce sledování naší životodárné hvězdy jako svůj jediný úkol. Vlajkovou lodí tohoto oboru je americká družice SDO, která v těchto dnech slaví pět let na oběžné dráze. Před pár dny jsme vydali speciální článek při výročí sto milionů vyfocených snímků. Dnes přichází na řadu video k pátým narozeninám.

Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu již od září loňského roku. Zdlouhavý proces probouzení, kalibrování a zkoušek všech palubních přístrojů naštěstí dopadl úspěšně a sonda tak může začít sbírat vědecká data. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry Rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha miliony let vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření.

Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.

Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.

Rok průzkumu trpasličích planet – tak bychom měli označovat rok 2015. Před pár dny jsme se na našem portálu věnovali aktuálním fotkám ze sondy Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Aby to nevypadalo, že snad přehlížíme Pluto a sondu New Horizons, která k němu letí,vydáváme dnes článek, který ukazuje nejnovější snímky právě z této americké sondy. Ty nejnovější, které zatím máme k dispozici vyfotila palubní kamera LORRI 27. ledna, kdy sondu dělilo od Pluta 200 526 000 kilometrů.

Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.

Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, kterou v posledních týdnech důkladně snímkuje. Fanoušci se nemohou dočkat chvíle, kdy NASA, respektive JPL zveřejní nové snímky. Čím blíže totiž sonda k trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá a tím více detailů na nich můžeme najít. Včera vyšla další nová várka, o kterou bychom se v dnešním článku chtěli se čtenáři podělit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.