sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
New Horizons nás stále zásobuje daty, která naměřila během průletu okolo Pluta 14. července 2015. Sonda je v tuto chvíli vzdálena už asi 1,6 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce) od Pluta a míří za dalším průzkumem Kuiperova pásu. Mezitím vědci zpracovávají data, která sonda průběžně odesílá. Těm trvá i při rychlosti světla celých čtyři a půl hodiny, než k nám od sondy doletí a typická rychlost přenosu je pouze 1–4 kilobity za vteřinu. Dnes se podíváme na několik obrázků, které NASA zveřejnila v posledních dnech.
25. ledna uplynulo už dvanáct roků od báječného zásahu malého kráteru v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Na širých pláních se vozítku Opportunity podařilo přistát v kráteru nazvaném později Eagle (orel). Na Zemi zavládlo tehdy nadšení, protože to bylo už druhé úspěšné přistání v krátké době a to pořád nebyla samozřejmost. Navíc hned v povzdálí byly zajímavé výchozy hornin. Všichni si poté užívali následující týdny a měsíce, protože z obou polovin Marsu přicházelo neskutečné množství dat a fotografií. A obě vozítka, Spirit a Opportunity, se zdála být nesmrtelná. Najednou jsme zjistili, že odhadovaná doba primární mise v délce 90 marsovských dnů, byla značně podhodnocená, což je jen dobře. A tak jsme se jednoho dne bavili o pěti letech na Marsu se Spirit a Opportunity. Ani to nestačilo, a i když Spirit zaplatila daň krutých marsovských podmínek, Opportunity se dočkala dokonce dvanácti pozemských a skoro šesti marsovských roků.
Snaha Sovětů o eliminaci skafandrů z designu jejich kosmických systémů se, jak známo, v červnu 1971 posádce Sojuzu-11 nevyplatila tím nejhorším možným způsobem. Od Sojuzu-12 až do dnešních dnů posádky chrání během klíčových fází letu lehké skafandry pro případ porušení hermetičnosti lodi. Na druhé straně oceánu se zdálo, že sovětské poučení si plánovači a konstruktéři vzali k srdci jen zpola. Astronauti Apolla 15, jež startovalo krátce po tragédii Sojuzu, své skafandry sice navlékali i při operacích, kde se předtím nepoužíval (například odhození lunárního modulu), ovšem do atmosféry vstupovalo Apollo 15 s trojicí mužů oblečených pouze v lehkých overalech. Pro raketoplán Space Shuttle, kosmický stroj, který měl po Apollu převzít štafetu americké přítomnosti ve vesmírném prostoru, se však se skafandry krom výstupů do volného prostoru nepočítalo vůbec. Nějaké vývojové práce sice v sedmdesátých letech proběhly, nakonec se však vedení NASA rozhodlo vsadit na tzv. „intact abort“. Tento termín znamenal, že při jakékoli poruše během startu raketoplán bezpečně vcelku dosedne na zem. Něco jiného ovšem byly lety programu OFT, tedy „Orbital
Pásy nabitých částic kolem Země známe již od padesátých let, kdy vědci začali tento zajímavý fenomén studovat. S prvními družicemi začaly vznikat modely těchto pásů. Ovšem jejich tvar zůstával dlouho nezměněn – nejblíže k Zemi malý vnitřní, stabilní pás, pak volný prostor a nejdále pak rozlehlý a proměnlivý vnější pás, kde dominují elektrony. Ovšem nová data z amerických družic Van Allen Probes (dříve RBSP), ovšem ukazují, že skutečnost není tak jednoduchá, jak si ji vědci dlouho malovali.
Většina z vás určitě sledovala v neděli start rakety Falcon 9 a následný téměř úspěšný pokus o přistání. Nesmíme ale zapomínat, že hlavním úkolem tohoto startu bylo dopravit na oběžnou dráhu družici Jason-3, což se povedlo přesně podle plánu. Satelit Jason-3 je společným projektem Evropy a USA, jehož hlavním úkolem je měření hladiny světových oceánů. Jak už číslice v názvu napovídá, tento satelit navazuje na předchozí mise Topex/Poseidon, Jason-1 a Jason-2, které průběžně monitorovaly hladiny oceánů už od roku 1992. Tato měření jsou velice užitečná při pozorování vývoje mořských proudů a hladiny moře v důsledku klimatických změn a předpovědi jevů jako El Niño a La Niña. Dnes se podíváme jakými přístroji je Jason 3 vybaven pro svojí misi.
V dnešním díle se podíváme na zoubek především úspěšnému zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, který se na konci prosince zapsal do dějin svým návratem na pevnou zemi. Další řádky pak připomenou další události z kosmonautiky, na které se na našem webu zatím nedostalo. Podíváme se třeba na přípravy na start posledního exempláře rakety Falcon 9 v1.1, ale zopakujeme si i první start letošního roku, který má na svědomí Čína. zastavíme se i v USA, kde bylo dokončeno svařování kabiny lodi Orion pro její misi v roce 2018. Nevynecháme ani trpasličí planetu Pluto, na které jsme možná objevili kryovulkány.
NASA právě oznámila výherce druhého kola Commercial Resupply Services (CRS-2) – komerčních zakázek pro dopravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do boje o tyto lukrativní kontrakty se pustilo hned 5 uchazečů. Známé firmy SpaceX s lodí Dragon a Orbital ATK s lodí Cygnus již nyní dodávají na ISS zásoby v rámci kontraktů z prvního kola. O nové zakázky měly ale zájem i společnosti Sierra Nevada Corporation, Boeing a Lockheed-Martin. Do užšího výběru se však dostaly jen SpaceX, Orbital ATK a SNC. Přímý přenos byl vysílán živě od 22:00 na NASA TV.
Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.
Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.
Technici, kteří v Goddardově středisku umísťují šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba, se už pomalu blíží do finále. Celkem je zapotřebí umístit 18 dílčích segmentů a nyní už je na svém místě 13 z nich. Na úvodním obrázku tohoto článku vidíte jednoduchou grafiku, která žlutě vyznačuje již uložené šestiúhelníky. V těchto dnech tedy probíhá instalace segmentu s pořadovým číslem 14. Daří se tedy plnit původní plán, který počítal s dokončením skládání primárního zrcadla ve druhé polovině ledna. A ještě připomínáme, že díky webkamerám můžete instalaci segmentů na konstrukci rodícího se teleskopu sledovat téměř živě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
