Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Závody o vesmír mají, stejně jako jiná odvětví lidské činnosti, své hvězdy a celebrity. U kosmického výzkumu vyvstanou každému na mysli přirozeně jména slavných kosmonautů a astronautů, ale i jména důležitých postav, které určovaly směřování kosmonautiky a pro výše zmíněné odvážné muže připravovaly neméně odvážné mise. Pro sovětský kosmický program je u širší veřejnosti synonymem jméno Sergeje Koroljova, pro americký zase postava Werhnera von Brauna. Ale konkrétně v americkém programu pracoval jeden muž, jehož jméno je pro mnoho lidí velkou neznámou, a přestože se často skloňuje na stránkách odborné literatury, málokdo si uvědomuje jeho význam. A přece byl tento muž s brilantními manažerskými schopnostmi a mozkem génia u zrodu amerického triumfu v závodě o Měsíc. Svým významem se minimálně vyrovná miláčku médií von Braunovi, jeho práce však probíhala ve skrytu, v pozadí. Bez něj by dějiny kosmonautiky vypadaly zcela jinak. Oním mužem byl…
Milí čtenáři, prázdniny jsou v plném běhu a určitě jste si všimli, že náš blog krom vážného zpravodajství a seriozních témat v tuto dobu přináší i čtení pohříchu „letní“. A v této odlehčené náladě se ponese i dnešní článek. Archivy kosmických agentur, fanouškovských fotoblogů a facebookových profilů totiž občas přinášejí fotografie, které… jak to říci… ne zcela korespondují s aurou, kterou astronauti a kosmonauti kolem sebe šíří. A myslím, že by byla škoda tyto fotografie nechat skryté zrakům vás, návštěvníků blogu Kosmonautix. Předem však chci laskavého čtenáře upozornit, že následující fotografie mohou zcela změnit jeho náhled na živočišný druh, jež se zove „kosmonaut“ nebo „astronaut“. Pokud jste však odhodláni a nebojíte se o své iluze- račte svůj zrak posunout níže…
Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.
Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce: Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.
Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.
Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.
Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu jedná o velký krok vpřed. V těchto dnech skončilo důkladné testování první trojrozměrné tiskárny, která vyrazí ještě letos na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zkoušky probíhaly v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama). Výsledkem je, že tiskárna je ve všech aspektech způsobilá k tomu, aby mohla a konci letošního roku vyrazit na palubu ISS.
Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.
V poslední době se kosmonautika stává velice živou a je proto velice těžké udržet si přehled toho, co se stále děje. K ucelení přehledu o tom, co se událo v jednotlivých týdnech, vám poskytuje kosmotýdeník, který shrnuje kosmické události uplynulých sedmi dní. Dnes se proto můžete těšit na odkladový maraton Falconu 9, let zařízení Grasshopper 2, nebo plány NASA v rámci mise k asteroidu. Přejeme příjemné čtení.
Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.