Rocket Lab
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Tento satelit by měl mít dlouhou životnost a kromě vědeckých přístrojů by mohl používat nové technologie, jako je například optická komunikace, nebo pokročilé elektrické pohonné systémy.
Není to tak dávno, kdy jsme se zatajeným dech sledovali, jak technici v ohromné čisté místnosti Goddardova střediska s milimetrovou přesností umísťují na základní konstrukci dalekohledu Jamese Webba šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo. Práce se ale od té doby ani náhodou nezastavily. Nyní probíhá další, neméně zajímavá operace. Technici totiž odstraňují speciální krytky, které byly během instalace umístěny na každém z osmnácti segmentu.
S vývojem technik pro práci v otevřeném prostoru se ukázala být raketová křesla alespoň dočasně nadbytečná. Americký pilotovaný program si vystačil s manipulátorem RMS, známým jako „Kanadská ruka“. Do přípravku na jeho pracovním konci byla připevněna speciální plošinka, kam astronaut zaklesnul nohy a manipulátorem se nechal dovézt na požadované místo. Sověti používali staniční manipulátory Strela, jež připomínaly přerostlé rybářské pruty. Strely bylo možné přemisťovat po povrchu Miru a s jejich pomocí se mohli kosmonauti přemístit na jinak obtížně přístupná místa. Tam, kde se nedostal RMS nebo Strela, zbývala stará dobrá lopotivá cesta za pomoci úchytů a madel. Občas bylo nutné uchýlit se k nekonvenčním praktikám, jako v případě Sojuzu TM-9, k jehož uvolněné termální látkové obšívce se kosmonauti během výstupu z modulu Kvant 2 dostali za použití teleskopického žebříku. Celkově však raketová křesla nijak zvlášť nikomu nechyběla. Nicméně během prací na programu americké stanice Freedom se situace začala měnit. Některým nedávala spát myšlenka na možnost selhání bezpečnostních lanek, kterými se astronauti měli během výstupů poutat k povrchu stanice. Na rozdíl od
Od začátku mise sondy Dawn bylo jasné, že se tento stroj zapíše do historie tím, že z oběžné dráhy prozkoumá dva objekty hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, což se ještě nikdy žádné sondě nepodařilo. Semtam se objevila spekulace, že by Dawn mohla kromě Vesty a Ceres zamířit i k planetce Pallas, ale před několika lety tyto spekulace utichly a od té doby se počítalo pouze s návštěvou dvou objektů. Dawn úspěšně prozkoumala Vestu, vydala se na přelet k trpasličí planetě Ceres, kterou nyní zkoumá z nízké oběžné dráhy. A nečekaně se opět začal spekulovat o tom, že by snad mohla zamířit k ještě jednomu cíli.
Máme za sebou další týden. I tentokrát se v kosmonautice událo mnoho zajímavých věcí. Je příjemné pozorovat, jak se změnila situace z doby prvních dílů Kosmotýdeníku, kdy bylo občas obtížné najít tři události hodné sepsání. Nyní už je to skutečně výběr toho nejzajímavějšího, co nám uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se podíváme na ambiciózní plán společnosti OneWeb, která chce během pár následujících roků vynést 900 satelitů na orbitu. Další zajímavou zprávou jsou dokončené letové díly rakety SLS, nebo přípravy na premiérový start na kosmodromu Vostočnyj. Přeji hezkou neděli a dobré čtení.
O tom, že americká kosmická agentura NASA počítá při průzkumu Marsu s motory, které spalují metan, jsme již na našem webu psali. Nyní se okolo této zajímavé technologie objevila další aktualizace. NASA úspěšně otestovala turbočerpadlo pro metanový motor. Aby toho ale nebylo málo, tak toto turbočerpadlo bylo vyrobeno z velké části metodou 3D tisku. Pokud bychom v jakémkoliv raketovém motoru na kapalné palivo hledali součástku, která si zaslouží označení „srdce motoru“, jednoznačně bychom se měli dívat právě na turbočerpadla. Tyto komplikované stroje mají na první pohled jednoduchý úkol – dopravit palivo a okysličovadlo z nádrží do spalovací komory. Ale tak jednoduché to není. Turbočerpadla musí zvládnout přetransportovat velké objemy kapalin bez zaváhání. Jakékoliv kolísání jeho výkonu se okamžitě projeví na funkci motoru, ve kterém bude docházet ke spalování v neoptimálním poměru.
Není otázkou, zda se někdy lidé vydají mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Je potřeba se ptát, kdy k tomu dojde. Prozatím je lidstvo limitováno technickým vývojem na několika klíčových frontách. Jedním z nich je i systém pohonu, který by dopravil pilotovanou meziplanetární loď například k Marsu. Už několik let se v nepilotované kosmonautice používají motory založené na elektrickém principu – sondy jako Dawn, či Hayabusa jsou asi nejznámějšími příklady. Technici ale moc dobře vědí, že pro budoucí pilotované lety je potřeba celý systém výrazně vylepšit.
Počítačové animace jsou prostě super. Dokáží nám zprostředkovat pohled na věci, které zatím neexistují, ale zároveň nám umožní pohlédnout na věci i z míst, odkud to nikdy nebude možné. Proto jsou tolik oblíbená počítačem vytvořená videa zachycující starty raket. Atraktivita klipu ještě vzroste, pokud se jedná o novou těžkotonážní raketu – americkou SLS. Videí, která ukazovala, jak bude její start vypadat už vyšlo několik – o některých jsme psali i na našem webu a dnes se můžeme podívat na další povedený kousek. Na videu, které má sotva minutu a půl se kromě jiného podíváme na start i z míst, odkud jej ani v ostrém provozu neuvidíme.
Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.
Centrální stupeň rakety SLS bude měřit na výšku 65 metrů. Velká část přitom připadá na nádrž, která bude uchovávat zkapalněný vodík. Tato nádrž bude muset projít důkladnými zkouškami, přičemž mezi nejdůležitější patří testy strukturální pevnosti. Právě pro tyto účely vyrostly v Marshallově centru ve státě Alabama dvě věže o výšce 65 metrů. Tyto dvě věže byly následně spojeny a vytvořily tak stanoviště, na kterém budou probíhat strukturální zkoušky nádrží na kapalný vodík. Technici v těchto dnech stavbu dokončili symbolickým usazením posledního ocelového nosníku, který se na cestu k vrcholu vydal za přihlížení desítek pracovníků i s „nezbytnou“ americkou vlajkou. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik snímků z dokončovacího ceremoniálu a i v budoucnu se určitě budeme tomuto tématu věnovat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.