sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa
Posádka Apolla 17 během předstartovních příprav

Vesmírné osudy 104. díl – Harrison Schmitt

V jeden moment jste civilistou, uvyklým na relativní svobodu a volnost ve svém konání a vyjadřování. Jako vědecký pracovník s výtečným resumé očekáváte, že vám budou lidé okolo naslouchat a přikyvovat. Pokud vám váš nadřízený vytváří mantinely, přirozeným postupem je obrátit se na vyšší místa. Občasné nápady poněkud excentrického charakteru okolí bere jako roztomilou součást vaší osobnosti a jistá společenská neobratnost je omlouvána vaším staromládeneckým stylem života. A pak, ze dne na den, se všechno změní. Už nejste individualita, jste součástí týmu. Vaše svoboda je determinována pokyny, pravidly, povely, směrnicemi a checklisty. Už nejste svrchovaným pánem sebe sama, váš bezprostřední nadřízený je výsostným arbitrem veškerých nápadů a ideí. Jednoduše jste se ze dne na den stali součástí mikrokolektivu, který má – mírně řečeno – trochu vojenský střih. Známé přísloví říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. A v tom byla ta potíž. Minimálně pro Jacka Schmitta na počátku roku 1972…

Trpasličí planeta Ceres

Původ jasných skvrn na Ceres? Tipujte!

Už když se před několika týdny americká sonda Dawn přibližovala k trpasličí planetě Ceres, tak všechny zaujaly neobvyklá jasná místa na povrchu. Šlo o světlé skvrny, jejichž původ zatím neznáme. Sonda teprve postupně klesá na nižší oběžné dráhy, které jí umožní prozkoumat nejen tyto pozoruhodné oblasti, ale také celou trpasličí planetu. Než vědci dostanou detailnější data, která by měla záhadu rozlousknout, může zatím veřejnost čile spekulovat. Jsou jasné skvrny způsobeny vulkanismem, nebo jde o odhalenou vrstvu ledu, není to třeba vrstva soli? Na webu JPL nyní mají čtenáři možnost hlasovat pro možnost, které nejvíce věří. K dispozici je šest kategorií – sopka, gejzír, hornina, led, sůl, případně „jiné“. K hlasování nepotřebujete žádnou registraci – stačí jen kliknout na možnost, která se Vám zdá nejpravděpodobnější. Jde o velmi originální nápad, jak mezi veřejností zpopularizovat misi sondy Dawn a dostat ji více do povědomí lidí.

Vertical Assembly Center

Svařovací centrum pro SLS má slabou podlahu

My v České republice jsme si v posledních letech na šlendrián v podání stavebních firem už tak nějak zvykli – ať už mluvíme o skandálu s nebezpečnou dálnicí u Ostravy, nebo o aktuální kauze s tunelem Blanka. Člověk by skoro mohl získat dojem, že v zahraničí je situace jiná. Jenže čas od času se objeví případ, který ukáže, že nestandardní postupy nejsou jen českou národní výsadou, ale že je můžeme pozorovat po celém světě. Zdá se téměř až nemyslitelné, že by se podobný šlendrián mohl projevit i při přípravě na novou éru americké kosmonautiky.

Čtvrtstoletí nejslavnějšího kosmického teleskopu

Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zúčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, a co méně, a co případně vůbec. V případě letošních oslav čtvrtstoletí Hubbleova teleskopu by si možná takový rituál zasloužil ještě něco víc. Jenže je těžké hodnotit oslavence, který je vlastně „dědečkem“ v záplavě dnešních vědeckých přístrojů, a zasluhoval by si spokojený odpočinek. Přitom se těší plnému zdraví, a je stále ve vynikající kondici. Proč dědečka, když Hubble slaví „pouhé“ čtvrtstoletí činnosti? Inu ve vesmíru mimo ochranný štít atmosféry ubíhá čas jinak. Ale i pokrok v technologiích a vědě se za tu dobu, co si tam senior Hubble spokojeně obíhá, neuvěřitelně zrychlil. Budujeme obří pozemní observatoře, které svým rozlišením stonásobně předčí jeho rozlišení, vyvíjíme kosmické detektory, které budou schopny přímo pozorovat atmosféry vzdálených exoplanet…

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.

Nácvik přežití v panamské džungli

Vesmírné osudy 103. díl – Harrison Schmitt

Výcvik astronautů není rozhodně přímočará ani rychlá záležitost. V dnešní době jsou již požadavky na práci astronautů, stejně jako technologie a postupy, známy a pochopeny. Ovšem v polovině šedesátých let se stále ještě tak trochu “tápalo ve tmách“. Vždyť technologie a hardware se teprve rodily v továrnách kontraktorů. Na svět přicházely revoluční konstrukce, zcela nové materiály, objevná řešení, které bude třeba teprve implementovat do praxe. Pětici vědců – nováčků čekal od jara 1966 základní astronautický výcvik. Krom obligátních nácviků přežití v různých podmínkách, jízd na centrifugách a podobných radostí astronautické profese zahrnoval patnáctiměsíční výcvik i vysedávání ve školních škamnách. Tam se novopečení astronauti učili předmětům, jako nebeská mechanika, geologie, digitální výpočetní technika nebo základům funkce různých systémů nové lodi Apollo. Současně s tím však dostal každý nováček na starosti i jednu z mnoha oblastí, ve kterých bylo třeba znát názor toho, který bude daný hardware využívat v praxi. Zatímco Joe Kerwin a Curtis Michel, kteří nemuseli procházet pilotním výcvikem, už byli až po uši zabořeni ve své práci, na Garriotta, Schmitta a Gibsona přiřazení k jedné

Známe termín zániku MESSENGERu

Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.

Ceres a její severní pól

Sonda Dawn, první lidská oběžnice trpasličí planety v historii, se opět přihlásila o pozornost. V minulých týdnech sice pobývala nad neosvětlenou části Cerery a proto nemohla pořizovat žádné fotky. Postupně se ale situace mění a 10. dubna sonda pořídila sérii snímků během přibližování k severnímu pólu trpasličí planety. Sondu Dawn a Ceres v době focení dělila vzdálenost zhruba 33 000 kilometrů. Jedná se o nejpřesnější a nejdetailnější snímky této trpasličí planety v historii.

Přípravy na stavbu prvního ostrého Orionu

Možná si říkáte co to znamená „první ostrý Orion“ – vždyť tahle kosmická loď už jednou do vesmíru letěla – vloni na podzim na několikahodinovou misi EFT-1. To byla ale pouze zkouška všech systémů – především padáků a tepelného štítu. Technici měli nasbírat data, která poslouží při konstrukci příštích lodí, které už poletí do vesmíru na delší dobu a také dál. Vůbec první ostrý start Orionu má přijít v létě roku 2018 – půjde zároveň o premiérový start rakety SLS. A právě letový exemplář Orionu pro tuto misi začne vznikat už za pár měsíců.

Pluto konečně v barvách

V dnešní době většinou lidé obdivují jen fotky s velkým rozlišením a mnoha detaily. Co myslíte, může si velkou pozornost zasloužit i snímek s rozlišením 200 x 200 pixelů. Zcela jistě může, jen musí zachycovat něco úžasného. Třeba první barevné zachycení trpasličí planety Pluto sondou New Horizons. Fotka vznikla 9. dubna v době, kdy sondu a Pluto dělilo zhruba 115 milionů kilometrů, což odpovídá vzdálenosti Venuše od Slunce. Snímek byl pořízený palubní kamerou Ralph a kromě Pluta zachycuje také největší měsíc – Cháron. V dalších týdnech a měsících se bude rozlišení už jenom zlepšovat. Máme se na co těšit.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.