sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space Force Association

Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.

SpaceX

Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Sol 4455 pro Opportunity a začátek další dvouleté mise

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu a dnes už tu máme sol 4455. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.

Sledovač Slunce má výpadek

Americká sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) je neúnavným dříčem, který s vysokou frekvencí snímkuje naši životodárnou hvězdu, ale v těchto dnech přidělává vrásky na čelech pozemních specialistů. Druhého srpna mezi 13::13 a 14:07 středoevropského letního času přecházel Měsíc mezi sondou SDO a Sluncem. Jelikož během tranzitu není Slunce vidět, neprovádí SDO v této době žádná měření. Po tomto přechodu ale došlo k zatím neznámé anomálii, když se sonda nedokázala přepnout zpátky do vědeckého režimu. Pozemní týmy zatím analyzují dostupná data a hledají příčinu závady.

Skylab startuje. V této chvíli je ještě vše v pořádku...

Skylab – laboratoř na nebesích (4. díl)

Každý start kosmického nosiče je událostí, která v přihlížejících vzbuzuje respekt a mnohdy i úžas. O to více to platilo při startech nejmohutnější rakety dosavadní historie, kterou byl Saturn V. Jeho vzlet byl pokaždé pro diváky, ale i pro pracovníky na floridském kosmodromu fantastickým zážitkem. Kdosi napsal, že při startu Saturnu V to vypadalo, že raketa nestartuje vzhůru, ale že se Florida pod silou pětice motorů potápí. Obecenstvo samozřejmě nesledovalo start z bezprostřední blízkosti, ale z bezpečné vzdálenosti několika kilometrů. Podle svědků bylo zvláštní sledovat zážeh motorů a první okamžiky vzletu kolosu v naprostém tichu, aby akustické vlny, dorazivší se zpožděním, naprosto paralyzovaly každého diváka. Dojem nesmírné síly a majestátnosti Saturnu byl úchvatný. 14. květen 1973 byl poslední možností, jak toto ohromující divadlo zažít na vlastní kůži. Pro svůj derniérový start měl Saturn V s číslem SA-513 na špici místo běžného třetího stupně S-IVB trochu jiný náklad – orbitální stanici Skylab, připravenou přinést přelomové vědecké poznatky ohledně naší mateřské hvězdy i naší rodné planety. 25 tisíc diváků sledovalo, jak se ve 13:30 místního času přesně

Kosmotýdeník 202 (25.7. – 31.7.)

Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Sonda JUNO u Jupitera v představách umělce

Juno se začne vracet k Jupiteru

Na začátku července jsme sledovali, jak se americká sonda Juno díky 35 minutovému zážehu usadila na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha, na které se sonda nachází, má nejnižší bod 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a nejvzdálenější bod leží celých 8,1 milionů kilometrů od planety. Zítra Juno projde právě tímto nejvzdálenějším bodem a díky gravitaci planety začne opět padat vstříc Jupiteru. Do nejnižšího bodu dráhy se dostane na konci srpna a tohoto průletu využije ke kalibraci svých vědeckých přístrojů.

Předběžná vizualizace sondy Mars orbiter 2022

Nová družice pro Mars dostává obrysy

Kolem Marsu momentálně krouží tři americké sondy (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN), indická Mangalyaan, evropská Mars Express a na cestě je TGO. NASA se už ale připravuje na příští desetiletí, kdy bude potřeba část letky obměnit. V nejbližším startovním okně v roce 2018 se k Marsu vydá lander InSight, příštího startovního okna v roce 2020 využije vozítko Mars rover 2020 a další osud je nejistý. Na začátku dvacátých let by se k Rudé planetě mohla vydat sonda, která by navázala na odkaz pomalu dosluhující MRO.

TOP5: Výzkum komet

Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.

Proč má Ceres málo velkých kráterů?

Trpasličí planeta Ceres je poseta velkým množstvím malých a v geologickém měřítku času i mladých kráterů. Ovšem žádný z nich nepřesahuje průměr 280 kilometrů. Vědcům tyto informace zamotaly hlavu, protože tato trpasličí planeta musela být za svůj život, tedy zhruba 4,5 miliardy let zasažena nespočetněkrát, přičemž mnohokrát muselo jít i o veliké projektily. Otázku tedy je kam se stopy po těchto nárazech poděly. Krátery na povrchu zmapovala sonda Dawn, která kolem Ceres krouží od loňského roku a právě na základě údajů z ní by mohla být hádanka rozřešena.

Klastr Skylabu v představách výtvarníka

Skylab – laboratoř na nebesích (3. díl)

Na pozadí přípravy posádek pro Skylab probíhala i příprava stanice samotné. Jak už bylo v prvním díle seriálu řečeno, na základě stupňů S-IVB byly konstruovány dva exempláře, označované jako Skylab A a Skylab B. Se Skylabem B bylo počítáno jako se záložním kusem a v případě neúspěchu kusu „A“ by mohl být dostavěn, dovybaven a poslán na orbit coby druhý pokus. Zda by tomu tak bylo i v reálu, to dnes těžko zjistíme. Je sice faktem, že v jednu chvíli k podobným úvahám nebylo daleko, ale původní exemplář Skylabu nakonec své potíže po startu dokázal s pomocí astronautů překonat. Druhý exemplář ještě předtím figuroval mimo jiné v zajímavém návrhu firmy McDonnel Douglas, která v roce 1972 navrhovala v rámci společného projektu se Sovětským svazem spojení Skylabu B a sovětského Saljutu. V případě, že by Skylab do společného projektu se Sověty zahrnut nebyl, existoval návrh, podle kterého by byly některé konstrukční části Skylabu B vynechány a naopak by k němu přibyl ještě jeden transformovaný stupeň S-IVB. Ani tato idea s názvem „Advanced Skylab“ se nakonec nedočkala zmotnění a Skylab B zůstal na

Kosmotýdeník 201 (18.7. – 24.7.)

Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.