Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už více než tři roky. Má na svém kontě již třináct a půl ujetých kilometrů a pomalu se blíží k solu (marsovskému dni) s pořadovým číslem 1300. Mars má sice jen třetinovou gravitaci, ale ostré kameny, po kterých vozítko přejíždí, neustále ničí plášť šesti kol roveru. Zatím jde spíše jen o kosmetický problém, ale pozemní týmy se přesto rozhodly být při plánování cest opatrnější a pokud možno zohledňovat vybírání tras s menším rizikem poškození plášťů. Kromě toho rover čas od času provede snímkování svých kol. Díky tomu pak může vzniknout složený obrázek, který Vám dnes přinášíme.
Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“
NASA v minulých měsících provedla několik zkušebních zážehů motorů RS-25, o kterých jsme naše čtenáře informovali. Testovaly se především nové řídící jednotky, tedy jakési mozky každého motoru, které musely projít konstrukčními změnami oproti provozu na raketoplánech. Jenže zážeh, který přišel desátého března byl jiný, mnohem zajímavější. Poprvé totiž došlo k zážehu kompletního motoru, který bude použit při druhém letu nové americké rakety SLS – při misi EM-2, což by měl být první pilotovaný let tohoto nosiče. Motor s kódovým označením 2059 hořel přesně podle plánu po celou dobu testu, tedy 500 sekund a může se tak připravovat na misi, při které se lidská posádka po více než 45 letech vydá mimo nízkou oběžnou dráhu Země.
NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.
Před rokem, 6. března 2015, se začala DAWN pomalu usazovat na oběžné dráze kolem obří planetky pásu asteroidů. Planetky tak veliké, že podle nové definice spadá do kategorie trpasličích planet. Ceres, jež byla v tomto pásu objevena vůbec jako první již 1. ledna 1801, je skutečně výjimečný svět a dokazují nám to i fotografie z nízké oběžné dráhy, které k nám proudí už od začátku roku. Na fotografiích jsou vidět velmi zajímavé struktury, jako třeba řetízky kráterů nebo strmé svahy relativně mladých kráterů. Ovšem to, na co veřejnost bezpochyby lačně čeká nejvíce, to jsou záběry na pozoruhodnou horu Ahuna Mons, nebo kráter se světlými skvrnami Occator. A již jsme se dočkali. Hora z orbitální výšky 385 km v celé své kráse je tu.
NASA připravuje novou sérii zkoušek, které budou simulovat přistání Orionu. Zatímco nové vesmírné lodě, vyvíjené soukromými firmami pro dopravu posádky a nákladu na ISS, budou všechny přistávat na pevnině, Orion volí osvědčené přistání v oceánu. Zkoušky proběhnou ve výzkumném středisku Langley ve státě Virginia, kde má NASA přichystaný speciální, šest metrů hluboký bazén. Orion si podobnými testy už jednou prošel, v letech 2011 a 2012. Tenkrát byla ale použita jen hrubá maketa Orionu, nový testovací artikl mnohem více simuluje reálný letový Orion. Při zkouškách budou v jeho útrobách sedět dvě testovací figuríny, které ověří bezpečnost přistání pro budoucí lidskou posádku.
Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu. Tato oblast je charakteristická velmi tmavou barvou a táhne se téměř přes polovinu rovníku trpasličí planety. Na snímcích z největšího přiblížení se nachází na západ od světlé oblasti Sputnik Planum ve tvaru srdce. Lokalitu Cthulhu měří na délku cca 3000 kilometrů a na šířku 450 kilometrů, což je pro lepší představu jen o trochu více, než americký stát Aljaška.
V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.
Vážení čtenáři, náš seriál se chýlí ke konci. V jeho průběhu jsme se podívali „na zoubek“ všem skafandrům, které byly použity pro lety do vesmíru. Přesto ale zbylo pár zajímavých kusů, které by stály za prozkoumání. Poslední dva díly proto budou takovým malým „speciálem“, ve kterém se objeví několik polozapomenutých obleků, z nichž pouze jediný se dostal za hranici vesmíru a ostatní buďto setrvaly v náručí atmosféry, nebo vůbec nebyly použity.
Pro mnohé fanoušky kosmonautiky jsou s počátky pilotovaného dobývání vesmíru spojeny především projekty 3KA (Vostok) a Mercury. Skafandry, použité při těchto misích, byly popsány v prvních dílech tohoto seriálu a po právu jim patří výjimečné postavení v historii kosmonautiky. Tak trochu ve stínu však stojí další program, zvaný „X-15“, který začal dříve než dva výše zmiňované. Program, který dosud fascinuje odborníky i fanoušky a jehož data jsou dodnes zdrojem cenných informací o oblasti hypersonických rychlostí. Během trvání programu X-15 se jeden jeho účastník stal astronautem podle uznávaných mezinárodních měřítek a osm mužů překročilo hranici vesmíru, uznávanou letectvem USA. Třem účastníkům byla
Do haly Rotation, Processing and Surge Facility na Kennedyho středisku dorazily dva tzv. pathfindery, tedy zkušební modelové exempláře segmentů urychlovacích bloků SRB pro raketu SLS. Zkušební segmenty z Promontory v Utahu dorazily po železnici a s jejich pomocí se budu zkoušet postupy manipulace s těmito kusy ještě předtím, než dorazí letový hardware. Má se zkoušet jejich zvedání, přemísťování i skládání. Na těchto zkouškách se budou podílet jak zástupci NASA, tak i inženýři z partnerů, kteří se na výrobě podílejí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
