sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Telesat

Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.

Raytheon

Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

Another Earth

Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Co nám prozradí přistání na Europě?

NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.

NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.

Vizualizace Mars rover 2020

Rover ještě nevznikl a už čelí problémům

Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.

Středisko Michoud po zásahu tornádem.

Michoud Assembly Facility zasažen tornádem

Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.

Jupiter – galerie nezvyklého umění

Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Motor Merlin 1D

Mohou být praskliny problém pro SpaceX?

Wall Street Journal přišel před pár dny se zprávou, která odhalila problém, o kterém se dříve veřejně prakticky nevědělo. Jde o to, že vládní vyšetřovatelé vydali zprávu, ve které vyjádřili znepokojení týkající se motorů Merlin. Na lopatkách jejich turbočerpadel se totiž prý objevují malé praskliny, které by mohly způsobit havárii. Podle českého portálu elonx.cz už SpaceX o tomto problému ví několik měsíců a pracuje na jeho odstranění. Další informace pak na našem diskusním fóru doplnil uživatel Pospíšil – „Pracujeme na úpravě konstrukce, abychom trhlinám zcela zabránili. Toto bude součástí poslední konstrukční iterace Falconu 9. SpaceX ve spolupráci s NASA připravil plán na kvalifikaci motorů pro pilotované lety,“ uvedl John Taylor ze SpaceX. To by znamenalo, že se konstrukční změny uplatní v závěrečné verzi Falconu 9, která se označuje jako Block 5. Tato verze by teoreticky mohla letět ještě letos.

Cassini se otírá o prstence

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!

Bonusová práce pro OSIRIS-REx

Starý vtip říká, že pokud budete v práci hodně dobří, dostanete za odměnu další práci navíc. U kosmických sond to funguje podobně – třeba sonda OSIRIS-REx je opravdu velmi dobrá a proto se vědci rozhodli, že její schopnosti využijí ještě předtím, než v roce 2018 dorazí ke svému hlavnímu cíli – asteroidu Bennu. Vědci se rozhodli využít její dráhy a využijí ji k tomu, aby se porozhlédli v okolí a zkusili v něm vystopovat neobvyklý typ asteroidů, které mohou být pozůstatky stavebních bloků, ze kterých vznikala Země.

Zkrátí Juno svou dráhu? Rozhodne se v únoru

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.