Tento týden nám z pohledu kosmonautiky pěkně vyvrcholil nocí ze soboty na dnešek. V Kosmotýdeníku se tak krom událostí z týdne budeme věnovat i nejaktuálnějším záležitostem, ke kterým patří úspěšný test malého raketoplánu Dream Chaser, či úspěšný statický zážeh Falconu 9. V hlavním tématu se však podíváme na důvody odkladu startu družice ICON, kterou měla vynést raketa Pegasus XL. Dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Za celou existenci našeho lidského rodu se můžeme jako lidstvo pochlubit jen malou hrstkou těch, kteří pokořili hranice zemské atmosféry. K dnešnímu dni pouhých 552 jedinců stojí proti miliardám ostatních, kteří nikdy nespatřili Zemi z výšky několika desítek či stovek kilometrů. Ovšem i v této pětisethlavé skupince existuje jeden exkluzivní klub. Klub těch, co měli možnost spatřit náš domov v celé kráse coby modrou kuličku v černi nekonečného vesmíru. Pouhých 24 mužů opustilo hranice nízkého zemského orbitu a vydalo se k Měsíci. Onen klub se vytvořil v letech 1968-1972 a je obrovskou hanbou naší společnosti, že k nim za pětačtyřicet let nepřibyl ani jeden další člen. A co horšího – tito výjimeční mužové, kteří mohli na vlastní oči sledovat východ Země nad Měsícem a porovnat lunární nehostinnou a prázdnou krajinu s živoucími barvami a nádherou zeměkoule, pomalu odcházejí. Ještě začátkem týdne jich zbývalo patnáct. Od pondělní noci to již neplatí. Klub pozbyl dalšího ze svých členů…
Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.
Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.
Kontejner se sondou Parker Solar Probe dorazil z JHU Applied Physics Laboratory (APL) na Goddardovo středisko, kde podstoupí zkoušky. Fotky 7. listopadu 20:45
Týmy, které projektují teleskop WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope), dostaly od NASA jasný příkaz – dalekohled, který se má po startu v polovině dvacátých let zařadit mezi vlajkové lodě astronomie a který je určen ke studiu temné energie a exoplanet, bude muset být upraven, aby se náklady udržely pod 3,2 miliardami dolarů. Nejjednodušší je bohužel ořezat vědeckou část projektu. NASA má bohužel s navyšováním rozpočtu čerstvé zkušenosti s Dalekohledem Jamese Webba, který v řadě astronomických vlajkových lodí předchází WFIRST (má startovat v roce 2019) a agentura nechce tuto zkušenost opakovat i u dalšího projektu, který se zatím jen navrhuje.
Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.
Start Falconu 9 a start rakety Minotaur C. To byly dvě hlavní kosmonautické události uplynulého týdne. My se však v Kosmotýdeníku podíváme i na další. V hlavním tématu se zaměříme na výzkum krevelu na Marsu a na to, jaké metody k průzkumu používá vozítko Curiosity. Podíváme se také na testování nouzového opuštění lodi Orion, kdyby v ní (nebo v okolí) začalo hořet. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V lednu 2015 vydal kolega Tomáš Kohout článek pojmenovaný Vědci jako hologramy na Marsu, ve kterém popisuje novou metodu výzkumu rudé planety. Ze snímků pořízených roverem Curiosity se složil trojrozměrný virtuální prostor, kterým mohli vědci s brýlemi pro virtuální realitu procházet a prozkoumávat okolí vozítka. Kolega tehdy článek zakončil větou: „Díky tomu, že brýle budou i pro širokou veřejnost, je velmi pravděpodobné, že podobnou vycházku nejen po Marsu si budeme moci užít i my.“ A ta chvíle je tu, přichází projekt Access Mars! Ale pozor, je to ještě lepší – k procházce totiž brýle nepotřebujete – stačí vám běžný počítač s přístupem k internetu, nebo mobilní telefon.
