křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Týden utekl a je tu další díl pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavní zprávě se tentokrát podíváme na problém v rozvodné síti evropského vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanice, který vyřadil z činnosti jeden zajímavý vědecký přístroj. Zamíříme také do Číny, kde nás čeká vývoz druhé čínské orbitální stanice na rampu a nevynecháme ani nejnovější indický start. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Start sondy OSIRIS-REx můžeme právem zařadit mezi nejdůležitější okamžiky letošního roku, vždyť se jedná o první americkou sondu, která má za úkol odebrat vzorky z asteroidu a dopravit je na Zemi. Zatím se to povedlo jen japonské sondě Hayabusa, která ale dovezla jen pár zrnek. OSIRIS-REx by měl být v tomto směru úspěšnější dokonce o několik řádů. Sedmiletá mise, která vyvrcholí přistáním návratového pouzdra začala v pátek v 1:05 našeho času úspěšným startem. Pojďme si jej nyní připomenout ve formě povedených fotografií, které zachycují vzlet rakety Atlas V z floridského kosmodromu.
Psát o vesmírné architektuře je podobné jako otevírat truhlu s pokladem. Téma je velmi bohaté a vybrat jen to nejcennější je opravdu těžké. Ostatně, mým cílem není zahrnout do našeho seriálu úplně vše, co se v tomto oboru událo, ale spíše poukázat na méně známá fakta a přitom se pokusit neopomenout to nejdůležitější. Přeci jenom podoba vesmírné techniky souvisí s designem a jeho tvůrci. A čím více se přibližuje den návratu člověka na Měsíc a budoucí let posádky k Marsu, tím více slýcháme o vesmírné architektuře. Je totiž zřejmé, že bez důmyslně navržené techniky se nikdy nenaplní naše dávné sny o kolonizaci vesmíru. V tomto díle se spolu podíváme do Spojených Států, kde proběhla zatím nejznámější spolupráce mezi architektem a kosmickou agenturou.
Nalijme si čistého vína – všechny starty raket jsou na pohled zajímavé, ale přesto mají některé z nich něco navíc. Pokud raketa vynáší náklad mimo zemské gravitační pole, pak zcela právem vzbuzuje zaslouženou pozornost. Letos jsme se dočkali jen evropsko-ruské mise ExoMars 2016, která míří k Marsu. Druhým startem letošního roku, který míří dál, než jen na oběžnou dráhu Země je americká mise OSIRIS-REx. Ta si klade za cíl prozkoumat blízkozemní asteroid Bennu, odebrat z něj až dva kilogramy vzorků a dopravit je na Zemi. Tato mise bude trvat sedm let, ale všechno začíná startem a právě ten Vám zprostředkujeme formou česky komentovaného přímého přenosu.
O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.
Sobota 9. února byla zvláštním okamžikem v kontextu amerického pilotovaného programu. Právě toho dne byla deaktivována stanice Skylab. Do tohoto dne existovaly pro její využití přesné plány, harmonogramy a prostředky. Od roku 1969 se stanicí nepřetržitě zabývaly stovky a tisíce lidí, kteří pomáhali nejprve stanici navrhnout, zkonstruovat, vypustit, pomoci vstát z mrtvých, zabydlet ji. Do tohoto dne byl Skylab také jedinečnou laboratoří, ve které pracovaly tři posádky a další se k tomu alespoň chystaly. V obdobích, kdy byla stanice dočasně neobydlena, operátoři ze Země ovládali některé aparatury, aby se co nejvíce maximalizovala příležitost k vědeckým pozorováním. A teď byla najednou stanice jen tichým, potemnělým a neživým kusem hmoty, pomalu kroužícím kolem naší planety. Ačkoliv – tak úplně neživým kusem hmoty vlastně nebyla. Zástupy lidí měly ke Skylabu osobní vztah, neboť do tohoto stroje investovaly kus vlastního života. Přestože před stanicí stála poměrně nejistá perspektiva, svým způsobem se její život dostal do nové fáze. Vědci a výzkumníci se mohli vrhnout na záplavy dat, snímků, filmů a artefaktů, které astronauti ze Skylabu přivezli. Ne, v únoru
Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme i na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.
O vývoz rakety SLS na startovní rampu se bude starat starý známý crawler transporter, ale ještě než se nosič vydá na startovní rampu, musí se s ním poměrně hodně manipulovat. Ať už jde o vývoz z montážní haly, nakládání na loď Pegasus a vykládání z ní, nebo pro transport na testovací stanoviště. Všechny tyto úkoly splní čtyři nové transportéry pojmenované Elpis, Novus, Pandora a Aegis, které před pár dny dorazily na Michoudovo středisko u New Orleans, kde vznikají díly pro první exemplář centrálního stupně rakety SLS.
Bylo to jako jeden obří paradox… Tato posádka měla ze všech ostatních nejvíce času k tomu, aby se připravila na svoji misi, jež měla být dosud nejdelším pilotovaným kosmickým letem v historii – a přesto se musela spokojit s drobky simulátorového času, které jim přenechaly dvě předchozí posádky. Když se zdálo, že členové této posádky mají svoji misi zvládnutou tak, že ji dokáží provést téměř se zavřenýma očima, začaly ze všech stran přicházet výzkumné týmy s novými experimenty, u nichž nebyl čas ani pořádně přečíst manuály, natož nacvičit příslušné postupy. Pak se postavila na zadní nosná raketa. Potom vestibulární aparát chlapíka, u kterého se problémy čekaly nejméně. A když byli astronauti konečně na stanici zabydleni, řídicí středisko tvrdošíjně odmítalo pochopit, že den má jen čtyřiadvacet hodin. Jedno z nejvíce očekávaných pozorování skončilo malou globální blamáží (byť ne vinou posádky) a aby toho nebylo dost, astronauti dostali neprávem nálepku vzbouřenců a obyčejná malá chyba v komunikaci byla stále dokola rozebírána v celostátním tisku. Ne, posádka Jerryho Carra rozhodně neměla na růžích ustláno. Čas ovšem
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
