Blacksky a Iceye
Společnosti Blacksky a Iceye začaly spolupráci s specialisty na vizualizaci pomocí umělé inteligence, společnostmi Aechelon Technology a Niantic Spatial, aby vytvořily digitální dvojče Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Blacksky a Iceye začaly spolupráci s specialisty na vizualizaci pomocí umělé inteligence, společnostmi Aechelon Technology a Niantic Spatial, aby vytvořily digitální dvojče Země.
Společnost EchoStar se vzdala svých plánů na vytvoření konstelace družic s přímým vysíláním na nízké oběžné dráze Země. Prodala spektrum společnosti SpaceX a zároveň zrušila zcela novou smlouvu se společností MDA Space.
Auburn University najala Dereka Tourneara, bývalého ředitele Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA), do funkce svého prvního ředitele pro vesmírné inovace
Společnosti GHGSat a ExxonMobil Corp. 5. září oznámily partnerství za účelem monitorování a zmírňování emisí metanu pro pobřežní provozy v Severní Americe a Asii.
NASA očekává, že v rámci revidovaného přístupu agentury k přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice vynaloží až 1,5 miliardy dolarů na podporu nejméně dvou společností, které budou demonstrovat použití vesmírné stanice s posádkou.
Pentagon v pátek oznámil změny ve vedení amerických Vesmírných sil, včetně nových jmenování na klíčové velitelské a plánovací pozice.
Společnost Blue Origin a dodavatel obranných technologií Anduril Industries získali nové kontrakty, které pomohou americké armádě prozkoumat, zda lze komerční rakety použít k přepravě zásob po celém světě.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) schválil výrazné zvýšení počtu startů raket Falcon 9 z floridské odpalovací rampy SLC-40.
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.
Trpasličí planeta Ceres je poseta velkým množstvím malých a v geologickém měřítku času i mladých kráterů. Ovšem žádný z nich nepřesahuje průměr 280 kilometrů. Vědcům tyto informace zamotaly hlavu, protože tato trpasličí planeta musela být za svůj život, tedy zhruba 4,5 miliardy let zasažena nespočetněkrát, přičemž mnohokrát muselo jít i o veliké projektily. Otázku tedy je kam se stopy po těchto nárazech poděly. Krátery na povrchu zmapovala sonda Dawn, která kolem Ceres krouží od loňského roku a právě na základě údajů z ní by mohla být hádanka rozřešena.
Na pozadí přípravy posádek pro Skylab probíhala i příprava stanice samotné. Jak už bylo v prvním díle seriálu řečeno, na základě stupňů S-IVB byly konstruovány dva exempláře, označované jako Skylab A a Skylab B. Se Skylabem B bylo počítáno jako se záložním kusem a v případě neúspěchu kusu „A“ by mohl být dostavěn, dovybaven a poslán na orbit coby druhý pokus. Zda by tomu tak bylo i v reálu, to dnes těžko zjistíme. Je sice faktem, že v jednu chvíli k podobným úvahám nebylo daleko, ale původní exemplář Skylabu nakonec své potíže po startu dokázal s pomocí astronautů překonat. Druhý exemplář ještě předtím figuroval mimo jiné v zajímavém návrhu firmy McDonnel Douglas, která v roce 1972 navrhovala v rámci společného projektu se Sovětským svazem spojení Skylabu B a sovětského Saljutu. V případě, že by Skylab do společného projektu se Sověty zahrnut nebyl, existoval návrh, podle kterého by byly některé konstrukční části Skylabu B vynechány a naopak by k němu přibyl ještě jeden transformovaný stupeň S-IVB. Ani tato idea s názvem „Advanced Skylab“ se nakonec nedočkala zmotnění a Skylab B zůstal na
Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.
Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.
Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.
Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.
Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.
Finální design Skylabu se v první polovině roku 1970 pomalu rýsoval v kancelářích NASA a kontraktorů. Souběžně s pracemi na projektování a výrobě stanice a vybavení se rýsovaly také kontury působení astronautů na její palubě. V té době již bylo definitivně jasné, že posádek bude více a budou startovat na své turnusy na špici raket Saturn IB. Postupně v odboru plánování vykrystalizovala idea založená na postupném vyslání tří posádek s tím, že životnost stanice bude minimálně 8 měsíců. Počítalo se tedy se třemi turnusy a pokud stanice vydrží v dobrém stavu, zůstávala otevřená možnost čtvrtého turnusu. Ve stejné době se do lunárních misí začala zakusovat sekera krácených rozpočtů a změny priorit. V lednu byla zrušena expedice Apolla 20 a v září také mise s pořadovými čísly 18 a 19. Vedení NASA začínalo pomalu obracet své zraky směrem k příštímu dopravnímu prostředku na orbit, ze kterého se posléze vyloupl program Space Shuttle. Ten však byl teprve na rýsovacích prknech a zdálo se, že Skylab bude na nějakou dobu poslední možností, jak se dostat k letové nominaci. Jenže pro několik desítek mužů
Informacím o pokroku ve vývoji nového vozítka pro Mars už včera ve 200. vydání seriálu Kosmotýdeník zrekapituloval kolega Lukáš Houška. V tomto článku se ale k misi vracíme ještě jednou. Čtenář našeho diskusního fóra, Mirek Pospíšil, totiž narazil na zajímavý detail, který se točí kolem teoretického spolucestovatele, který by mohl napsat novou kapitolu v kronice výzkumu Marsu a celkově kosmonautiky vůbec. Ještě nikdy totiž lidé mimo Zemi neprovozovali rotorem poháněný stroj. Jeho realizace ale zatím není jistá. Přesto se jedná o tak zajímavý projekt, že Vás s ním seznámíme formou článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.