Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lidstvo se vrací na Měsíc – a tentokrát, aby tam setrvalo. Jelikož lidská přítomnost na Měsíci bude mít trvalejší charakter, vybrala NASA několik lokalit, které maximalizují dobu přímé komunikace se Zemí, osvětlení Sluncem i přístup k lunárnímu ledu. Tyto oblasti se nacházejí v okolí jižního pólu Měsíce. Slunce na měsíční obloze při pozorování z jižního pólu nikdy nevystoupí více než několik stupňů nad obzor; v cílových oblastech přistání je nejvyšší možná výška 7°. To představuje náročné prostředí z hlediska osvětlení terénu, se kterým se posádky z programu Apollo vůbec nesetkaly.
Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Týmy na Kennedyho středisku úspěšně otestovaly systém pro řízení startu, tedy software používaný při startu rakety SLS s kosmickou lodí orion na lunární mise z programu Artemis. Součástí hodnocení, které probíhalo v řídících místnostech Kennedyho střediska, bylo testování správné funkce softwaru, zvukových a obrazových displejů a nácvik scénáře přerušení startu. Inženýři z programu EGS (Exploration Ground Systems) rozdělili test na dvě části. Týmy nejprve zajistily, aby software, který používá tým pro vypuštění rakety SLS, zvládl více vstupů najednou. Po testování softwaru týmy provedly simulaci odpočítávání startu, která začala v čase T minus 2 hodiny a 30 minut do startu a zahrnovala testování „přepínače přerušení“, což je přepínač, který může přepnout pouze ředitel startu a asistent ředitele startu v případě, že je nutné přerušení startu na startovací rampě.
Nejbližším sousedem planety Země je její Měsíc, avšak dodnes lidstvo fyzicky prozkoumalo pouze asi 5 % jeho povrchu. Teprve v roce 2023 vědci na základě dat z éry programu Apollo a podrobnějších studií provedených v letech 2011–2012 americkou sondou GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) definitivně potvrdili, že Měsíc má kapalné vnější jádro, které má v sobě pevné vnitřní jádro. Jak NASA a její partneři pokračují v plánech na průzkum Měsíce v rámci programu Artemis, který připravuje půdu pro budoucí mise s lidskou posádkou na Mars, prohlubování našich znalostí o 4,5 miliardy let starém Měsíci pomůže vědcům a astronautům nalézt nejbezpečnější způsoby, jak provádět výzkum, žít a pracovat na jeho povrchu.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Podruhé za méně než rok se k Měsíci vydá americká technologie, která má nasbírat data o interakci proudu spalin z motoru lunárního landeru s povrchem Měsíce. Soubor kamer SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) rozmístěných kolem základny lunárního landeru bude pořizovat snímky během sestupu a po něm a během přistání. Tento experiment vyvinuli experti z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Zdejší výzkumníci pak využijí snímky překrývajících se míst k vytvoření trojrozměrného modelu okolí místa přistání landeru Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Na této misi bude využita verze experimentu SCALPSS 1.1. Starší verzi (SCALPSS 1.0) bychom našli na landeru Nova-C Odysseus od Intuitive Machines, který přistál na Měsíci letos v únoru. Vzhledem k mimořádným problémům, které tuto misi potkaly během přistání však SCALPSS 1.0 nebyl schopen zaznamenat snímky interakce proudu spalin s povrchem. Tým však dokázal provozovat tento přístroj během přeletové fáze a pak také na povrchu Měsíce po přistání, což mu dává důvěru v hardware pro 1.1.
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.