LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Nová směrnice NASA o urychlení vývoje jaderného reaktoru využitelného na Měsíci se setkala s pozitivní reakcí průmyslu, který plány považuje za agresivní, ale dosažitelné.
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu věnuje návratu čtyřčlenné posádky mise Crew-10, která se v sobotu vrátila z pětiměsíčního pobytu na ISS. V dalších tématech se můžete těšit na plány ohledně využívání lodi Dragon na zvýšení dráhy ISS, test systémů čínského lunárního landeru či pokrok při výrobě prvního modulu stanice Axiom. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Agentura NASA zveřejnila zprávu o tom, že ve čtvrtek 7. srpna 2025 ve věku 97 roků zemřel legendární americký astronaut s českými předky Jim Lovell. Do vesmíru se během své kariéry vydal čtyřikrát a celkem v něm prožil 29 dnů a 19 hodin. James Lovell je jediným pozemšťanem, který letěl dvakrát k Měsíci, ale nepřistál na něm. Byl členem posádky Gemini 7 a 12 a dále pak misí Apollo 8 a 13.
Čest jeho památce.
Agentura NASA vybrala šest firem, které mají vytvořit studie zaměřené na nízkonákladové způsoby, jak vypouštět a následně doručovat družice různých velikostí a typů na více obtížně dosažitelných oběžných drah. Zakázky s pevnou cenou zahrnují devět studií v celkové hodnotě přibližně 1,4 milionu dolarů.
NASA vybrala raketoplán Discovery, který je v současné době vystaven v Udvar-Hazy Center Národního muzea letectví a kosmonautiky, pro přesun do Houstonu.
Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, dnes uplynulo přesně 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru Curiosity, tedy z MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Vyšší efektivita znamená, že rover má dostatek energie, aby mohl pokračovat v luštění toho, jak se měnilo dávné klima na Marsu, které proměnilo svět jezer a řek v chladnou poušť, jakou je dnes.
NASA formálně ukončila misi Lunar Trailblazer k Měsíci více než pět měsíců poté, co s ní ztratila kontakt. Družice Lunar Trailblazer měla obíhat Měsíc a mapovat koncentrace a formy vody.
Několik senátorů požaduje od NASA podrobnosti ohledně tvrzení, že agentura zadržuje finanční prostředky již vyčleněné na aktuální fiskální rok a plánuje zavést navrhované škrty v příštím fiskálním roce.
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.