sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Kuiper-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Pokroky v přesném přistávání kosmických sond a raket

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Prozkoumáme kovový svět i Trójany

V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.

Cesta k Exploration Mission 1 – ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2016 a výhled na 1. čtvrtletí 2017

V předchozím článku z 1. října byl popsán stav příprav k prvnímu letu nosné rakety SLS a 26-denní kosmické misi bezpilotní kosmické lodě Orion. S čtvrtletním odstupem se dnes opět podíváme na postup prací. I přes odklady, které si popíšeme, současné vedení NASA stále tvrdí, že se let může uskutečnit v plánovaném datu do listopadu 2018.

Na co se těšit v roce 2017?

Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.

Kosmotýdeník 224 (26.12.2016 – 1.1.2017)

Vítejte v roce 2017 a tradičnímu přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku, připadla ta krásná příležitost, že začínající rok otevře. Toto vydání bude proto trochu výjimečné tím, že se v něm dočkáte mnohem více fotografií, než jste zvyklí. Nicméně hlavním tématem tentokrát bude vozítko Curiosity, které zápasí se svým vrtákem, nyní už se zdá, že víme, proč se vrták chová nestandardně. Podíváme se také na plánované zásobovací mise k ISS v režii SpaceX a na další informace. Pevně věřím, že i v roce 2017 se budeme setkávat u Kosmotýdeníků plných fantastických kosmických událostí. Přeji vám příjemný vstup do nového roku a dobré čtení.

Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

Nejistá budoucnost rakety Pegasus

Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.

Pokrok ve vývoji komerčních lodí NASA za rok 2016

Konec každého kalendářního roku tradičně svádí k bilancování, ohlédnutí za událostmi, úspěchy i těžkostmi, které se odehrály v průběhu právě končícího oběhu kosmické kolébky lidstva (Země) kolem nejbližší životodárné hvězdy (Slunce). Nejinak je tomu i v případě NASA, která se nezapomněla pochlubit pokrokem v programu komerčních pilotovaných lodí – CCP (Commercial Crew Program) za rok 2016, se kterým Vás v tomto článku rádi seznámíme. Boeing i SpaceX v tomto roce dosáhli značného pokroku v přípravě svých systémů pro dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Obě společnosti začaly stavět letový hardware kosmických lodí, se kterými budou prováděny ostré testovací lety před zahájením pravidelných misí na ISS s rotací posádek.

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.

Cesta kosmonautiky zpět na výsluní

Stalo se již tradicí, že i na štědrý den vychází na Kosmonautixu článek. Takový článek je specifický. Vzhledem k pohodové atmosféře, klidu a míru, který má o Vánocích panovat, se článek snaží za něčím ohlédnout, nebo navodit správnou vánoční a kosmickou náladu naráz. V roce 2014 jste tak dostali návod, jak slavit Vánoce ve vesmíru. V roce následujícím jsme se ohlédli za nejsilnějšími nejen vánočními okamžiky strávenými ve vesmíru. Letos budeme opět bilancovat. K vánočnímu času patří i ohlížení se za uplynulými dny, měsíci a roky a hodnocení toho, co se za tu dobu změnilo. Dnes se ohlédneme za událostmi, které se udály v minulých pěti až šesti letech. Je to jednak doba shodná s existencí portálu Kosmonautix a také období, kdy se výrazně změnila kosmonautika a to velmi výrazným způsobem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.