sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

RS-25 opět zaburácí

Na Stennisově středisku má dnes dojít ke zkušebnímu zážehu motoru RS-25 s poslední zatím neotestovanou letovou řídicí jednotkou pro premiérový let rakety SLS. Ještě včera touto dobou se zdálo, že ve středu proběhnou hned dva statické zážehy – kromě již zmíněného RS-25 se mělo na několik sekund zapálit devět motorů Merlin 1D. SpaceX ale svůj zážeh posunula na čtvrtek, ale kdo zná zážehy motorů RS-25, ten dobře ví, že pohled na jeho nespoutanou sílu stačí sám o sobě.

Aby se Webbův teleskop neohřál

S infračervenými teleskopy je to těžké. Na jednu stranu poskytují unikátní pohled do dávných dob, kdy byl vesmír ještě batole a kam nikdy nemohou optické teleskopy nahlédnout a na druhou stranu jejich stavba není vůbec jednoduchá. Je to tím, že jejich detektory jsou citlivé na teplo. Ono to ve skutečnosti dává smysl, protože teplo se z předmětů uvolňuje právě ve formě infračerveného záření, díky čemuž mohou třeba policisté najít osobu skrývající se v lese. Pro infračervené teleskopy je ale teplo oslepující – podobně jako když pozorování v optickém spektru ruší světelné znečištění. Detektory infrateleskopů proto musí zůstat pokud možno co nejchladnější.

Kdo s koho? Časový konflikt dvou mimořádných projektů

O tom, že bude rok 2018 nabitý extrémně zajímavými momenty, jsme Vás již informovali. Nemusíme se ani ohlížet na události, které proběhnou ve vzdáleném vesmíru. Stačí jmenovat jen plánované starty a řada TESS, InSight, Parker Solar Probe, Spektr-RG, Bepi Colombo, Dalekohled Jamese Webba, Solar Orbiter budí respekt. Plánovači kosmických misí však budou mít hodně těžkou hlavu, protože dva z těchto projektů míří do velmi podobného termínu startu ze stejného kosmodromu. Jedno je jisté už teď – nikdo prozatím přesně neví, jak celá situace dopadne.

Plošiny pro inspekci motorů SLS

Na Kennedyho středisko na Floridě dorazily před pár dny dvě nové servisní plošiny, které jsou vyrobené speciálně pro urychlovací bloky na tuhá paliva nové americké rakety SLS. O dopravu z floridské firmy Met-Con Inc. ve městě Cocoa se postaraly tahače, které zanedlouho dorazily před halu VAB. Tady byl jejich náklad složen a plošiny byly uloženy uvnitř ikonické budovy. Úkolem těchto plošin je umožnit kontrolu pětisegmentových motorů na tuhá paliva, které při startu SLS zajistí většinu tahu.

Kosmotýdeník 255 (31.7. – 6.8.)

Další týden utekl jako voda a my Vám můžeme přinést souhrn novinek, které přineslo uplynutých sedm dní. Většinu témat jsme již pokryli v samostatných článcích, ale i přesto jsou některá, na která se nedostalo. Abyste tedy měli informační servis kompletní, přinášíme Vám Kosmotýdeník, který si na všechny události posvítí na jednom místě. Hlavním tématem bude pětileté výročí vozítka Curiosity na Marsu, ale podíváme se také na test rakety Vector-R, nebo na zkoušku turistické suborbitální lodi SpaceShipTwo.

Proč přišla SLS o pruhy a dostala šachovnici?

Jak bude vypadat raketa SLS? Na první pohled banální otázka, na kterou odpoví asi každý fanda kosmonautiky – dva urychlovací bloky na tuhá paliva, centrální stupeň se 4 motory RS-25 a nad ním horní stupeň s nákladem. Jenže otázka v úvodu článku je myšlena jinak – jaký grafický design bude raketa mít. Samozřejmě, můžete namítnout, že o vzhled nejde, ale tento článek se pokusí ukázat, že to až tak není pravda – správně zvolený grafický návrh totiž může raketě i pozemním týmům výrazně pomoci.

Poslední korekce od Cassini

Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.

Díly rakety pro sluneční sondu přijíždí na kosmodrom

Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.