Space Debris 2026
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Společnost Blue Origin poprvé znovu použije zachráněný booster rakety New Glenn při dalším startu rakety, která vynese družici pro AST SpaceMobile.
Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.
NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
To alespoň naznačuje analýza prvotních údajů. Podle všeho je sonda na dráze vstříc asteroidu Bennu. Zdroj 22. září 20:53

Pro mnoho z nás je ta událost ještě v živé paměti, skoro jako kdyby se stala včera – 8. září 2016 startovala z Floridy raketa Atlas V s vědeckou sondou OSIRIS-REx. Jejím cílem je asteroid Bennu bohatý na uhlík. Přímý let k tomuto cíli by byl ale komplikovaný a proto NASA naplánovala gravitační manévr u Země. A právě dnes – 22. září – přichází chvíle, kdy se k nám OSIRIS-REx na několik hodin vrátí. Pak nabere kurs ke svému cíli a k Zemi se vrátí až za několik let, kdy nám doveze pouzdro se vzorky povrchového materiálu.
Perfektní video, které ukazuje, jak probíhá kalibrace primárního zrcadla JWST. Mikroaktuátory pracují po krocích o velikosti 1/10 000 průměru lidského vlasu! 20. září 21:49

O technologii nafukovacího tepelného štítu, který by mohl umožnit přistávání těžkých nákladů na povrchu Marsu, nebylo delší dobu slyšet, ale vývoj zřejmě pokračuje dál. Projekt HIAD (Hypersonic Inflatable Aerodynamic Decelerator), který si klade za cíl vyvinout technologii nafukovacího tepelného štítu a vyrábět ji ve velkém. Jeho hlavní výhodou je, že svými rozměry a hmotnostní je výhodnější, než běžně používané tuhé tepelné štíty. Projekt sází na měkké materiály, které je možné složit, takže zabírají menší prostor a které se před vstupem do atmosféry nafouknou, čímž výrazně zvětší objem.

Zatímco Orion, který poletí v roce 2019 už je v pokročilé fázi výroby, kdy se testují jeho elektronické systémy, loď, která nejdříve v roce 2022 dopraví astronauty k Měsíci, prochází teprve úvodními fázemi. V nedávném Kosmotýdeníku jsme Vás informovali o vytvoření části přetlakové kabiny, ve které budou umístěna okna a dnes se na celou výrobu podíváme podrobněji. Díl s okny vyrobený kalifornskou společností AMRO totiž čeká cesta na Michoudovo středisko, kde bude svařen dohromady s dalšími díly, čímž vznikne základní konstrukce prvního pilotovaného Orionu.
Milan Halousek z České kosmické kanceláře nás upozornil na zřejmě první oficiální fotku 55. dlouhodobé expedice na ISS. 17. září 19:18

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.

Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.

Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.