sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Dror-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Zkušební zážeh motoru OMS-E ve White Sands v roce 2017.

První zážehy servisního modulu Orionu

Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.

ŽIVĚ: Atlas vynáší vědeckou komunikační družici

Pokud se nic nepokazí, odstartuje dnes ve 14:03 našeho času z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V. Poletí ve své základní konfiguraci bez urychlovacích bloků a pod čtyřmetrovým krytem bude ukrývat družici TDRS-M za bezmála 400 milionů dolarů. Ta se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde se připojí k dalším družicím systému TDRS (Tracking and Data Relay Satellite). Ty mají na starost zajištění obousměrného přenosu dat mezi pozemními středisky a více než 40 družicemi na nízké oběžné dráze, mezi kterými najdeme i Hubbleův teleskop, nebo stanici ISS. V tomto článku máte možnost start sledovat živě.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Smetana, která prozkoumá kosmické částice

Je asi jasné, že v nadpisu článku jsme použili drobný jazykový vtípek. Řeč bude o přístroji CREAM (Cosmic Ray Energetics and Mass Instrument), což je anglický výraz pro krém, nebo též smetanu. Právě tento přístroj je hlavním nákladem lodi Dragon, která by měla dnes večer našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Jde o detektor energetických částic, jehož úkolem bude studovat ty nejenergetičtější částice, které k nám přichází ze vzdálených končin vesmíru. Jejich energie vysoce přesahuje úroveň, kterou zvládají současné částicové urychlovače na Zemi. Právě tyto částice s ultravysokou energií v sobě mohou ukrývat informace o složení vesmíru.

Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Kosmotýdeník 256 (7.8. – 13.8.)

Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.