Raytheon
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, čas od času narazíme na internetu na článek, jehož rozsah, komplexnost a zpracování nám vyrazí dech. V tu chvíli je nám jasné, že se o tento poklad chceme podělit i s Vámi ve formě českého překladu. Dnes taková situace přichází. Na perfektním webu nasaspaceflight totiž před několika dny vyšel mimořádně podrobný článek popisující práce na centrálním stupni nové americké rakety SLS. Z diskusí pod články víme, že tato raketa mezi čtenáři mnoho fanoušků nemá, ale doufáme, že po přečtení tohoto článku alespoň někteří uznají, že se jedná o technologii, která si svou pozornost bezesporu zaslouží, a odpustí jí absenci znovupoužitelnosti.
Kontejner ukrývající sondu InSight dorazil 2. března v 0:49 našeho času z výrobní haly firmy Lockheed Martin v Denveru na Vandenbergovu základnu v Kalifornii. Tady proběhnou závěrečné předstartovní přípravy. Okno pro start se otevírá 5. května a trvá až do 8. června, přičemž půjde o první meziplanetární misi, která odstartuje ze západního pobřeží Spojených států – všechny takové starty až doposud startovaly z Floridy na východním pobřeží. Po podzimním přistání na Marsu se InSight pustí do intenzivního výzkumu podmínek, které panují pod povrchem Marsu.
Dokud nám hojnosti elektrické energie není odepřeno vlivem bouří nebo různých výpadků, dodávka elektrického proudu je tak běžná, že ji považujeme za samozřejmou. Stačí se jen připojit k jakékoliv zástrčce. Solární systémy hojně používané ve vesmíru na druhou stranu neposkytují takto jednoduchý přístup k elektrické energii. V současnosti je u vesmírných sond a družic energie obvykle generována solárními panely, které přeměňují sluneční energii na elektrickou, nebo také radioizotopovými generátory, které na elektřinu převádějí teplo z přirozeného rozpadu plutonia 238. Solární i radioizotopové systémy ale mohou být pro budoucí mise nepraktické a to zejména tam, kde je sluneční záření slabé nebo nedostupné, a také tam, kde je potřeba více energie než jen několik stovek wattů. NASA proto v současnosti testuje klíčový zdroj elektrické energie, který by zajistil její dostatečnou dodávku během pilotované výpravy na Mars. A nejen to.
Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.
Druhá nejsilnější dostupná verze rakety Atlas V čeká na svůj start. Stroj s pětimetrovým aerodynamickým krytem a čtveřicí urychlovacích motorů by měl dnes ve 23:02 našeho času vynést družici GOES-S, což je společný projekt agentur NASA a NOAA. Ta bude z geostacionární dráhy monitorovat počasí nad západním pobřežím Spojených států. Jde již o druhého zástupce nejnovější generace družic GOES, které vynikají především vyšší přesností i četností měření. Právě díky nim budou mít meteorologové velmi rychle přístup k přesným údajům – nejen o běžných meteorologických jevech, ale i o mimořádných událostech, které mohou ohrožovat lidské životy.
Návratová kabina lodi Sojuz MS-06 (Alexander Misurkin, Joseph Acaba a Mark Vande Hei) dnes ve 3:31 našeho času přistála jihovýchodně od města Džezkazgan. 28. února 10:20
Sonda Juno je v dobrém zdravotním stavu – tato zpráva jistě potěší všechny fanoušky kosmonautiky a navíc má velký význam pro budoucnost této mise. Pomalu, ale jistě se totiž blíží dvouleté výročí od příletu k Jupiteru. Možná si ještě vzpomenete, jak jsme 5. července roku 2016 ponocovali, abychom měli aktuální informace o brzdícím zážehu u největší planety sluneční soustavy. To, že je sonda v dobrém stavu je velmi důležité pro blížící se rozhodování, zda se mise prodlouží či ukončí. Rozhodnutí totiž z velké části záleží na tom, jak sonda zvládne fungovat v prostředí zvýšené radiace kolem Jupiteru.
Mark Vande Hei a Joseph Acaba z USA se společně s Alexandrem Misurkinem z Ruska už za pár hodin společně vrátí na pevnou zem. Na palubě ISS strávili 168 dní a šlo o první posádku, která vyzkoušela chod západního segmentu stanice s navýšeným počtem lidí – místo tradičních tří jej obývali čtyři lidé. Díky tomu mohla NASA zdvojnásobit čas věnovaný vědě, takže se podařilo překročit magickou hranici sto vědeckých hodin v jednom týdnu. Ještě než odletí, se ale muselo předat velení. Toho se ujal Anton Škaplerov, který se stane hlavou 55. dlouhodobé expedice.
9. listopadu 1965 byla oznámena nominace pro křesla v lodi Gemini IX. Hlavní posádkou byli jmenováni Elliot See z druhého náboru (New Nine) a Charlie Bassett z třetího náboru. Po Neilu Armstrongovi se měl Elliot See stát teprve druhým civilistou, jenž velí kosmické lodi. Záložní posádkou byl jmenován Tom Stafford a Gene Cernan. Kuriózní na celé věci bylo, že v té době se Stafford teprve chystal na svůj let s Wallym Schirrou při misi GT-6A. Proto zpočátku nejvíce práce zastal Gene Cernan, nováček ze třetího náboru. Až poté, co se Stafford vrátil z úspěšné mise a prošel tradičním společenským oslavným kolečkem, mohl se naplno zapojit do výcviku pro svou první misi v roli velitele. Zatímco výběr Stafforda, Bassetta a Cernana do oddílu astronautů byl ostatními uznáván jako opodstatněný, u Elliota Seeho tomu tak zcela nebylo. Podle vzpomínek Deke Slaytona bylo zařazení Seeho do oddílu jedinou personální chybou, které se během své éry šéfastronauta dopustil. See, ač velmi přátelský, milý a zkušený, nebyl na stejné úrovni s ostatními ani ohledně fyzické kondice, ani ohledně pilotních schopností,
Dnes se na věž na mobilní odpalovací plošině pro raketu SLS instaluje rameno pro přístup posádky do lodi Orion. Jedná se o nejtěžší ze všech ramen. Zdroj 26. února 19:05
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.