Štítek ‘NASA’

Ceres z DAWN: skvělý detail bílých skvrn v kráteru

kráter Occator na Ceres, NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. Kráter byl pojmenován Occator a sonda DAWN jej zobrazila s rozlišením 140 metrů na pixel. Můžeme doufat, že v tomto rozlišení už to pomůže geologům lépe porozumět tomu, co je na snímku vlastně zobrazeno. Protože hlavní bílá skvrna je zdaleka tím nejjasnějším, co na planetce nalezneme, proto výsledný obrázek byl vytvořen kombinací běžné expozice a snímku výrazně podexponovaného.

OBRAZEM: První svar letového Orionu

Dočkali jsme se! V dubnu jsme Vás informovali o tom, že v Michoudově středisku probíhají přípravy na svařování inženýrského demonstrátoru. Ten poslouží k praktickému vyzkoušení všech montážních procesů. Tyto zkušenosti se pak budou hodit při stavbě letového Orionu. Zároveň jsme psali, že po prázdninách začne svařování ostrého letového modelu. A je to tu – 5. září byl na obří svářečce dokončen první ze sedmi svárů, které spojí dohromady jednotlivé díly pro přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá bez posádky na špičce rakety SLS k Měsíci. NASA k této události připravila obsáhlou fotogalerii a když jsme začali vybírat, které fotky Vám v článku ukážeme, bylo nám líto některé vyřadit nakonec tedy přinášíme kompletní fotogalerii od NASA. Článek obsahuje více fotek, než bývá na našem webu zvykem, ale věřte tomu, že snímky za to opravdu stojí. Právě totiž začala vznikat nová kosmická loď schopná letů mimo zemské gravitační pole.

Zabalený průzkumník Marsu

Od čtenářů jsme se dozvěděli, že by ocenili častější informace o přípravě misí. Rozhodli jsme se tento trend vyslyšet a budeme se snažit o pokrocích ve stavbě sondy informovat častěji. Dnes Vám přinášíme fotografie americké sondy InSight, která se v březnu příštího roku vydá k Marsu společně se dvěma cubesaty. Sonda byla ve druhé polovině srpna uložena do bílé přeletové schránky, která bude chránit cenný interiér až do té chvíle, než dorazí k Marsu. Sonda InSight je stacionární lander velmi podobný projektu Phoenix. jeho úkolem bude přistát v lokalitě Elysium Planitia, kde začne pomocí citlivých přístrojů zkoumat vnitřní složení Rudé planety.

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

New Horizons v Kuiperově pásu v představě malíře. NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem. Jak jsme uvedli v nedávném článku, hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1725. těleso objevené v této polovině měsíce.

Dočkáme se oběžnice ledových obrů?

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989 – viz fotka vlevo. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?

Stavba nového superteleskopu pokračuje

JWST – to jsou čtyři písmena, která spolehlivě zvýší tep každému fanouškovi kosmonautiky. Jde o zkratku, za kterou se skrývá dalekohled Jamese Webba, který bývá často označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. Jeho start je zatím stanoven na rok 2018 a i když se zdá, že je tento termín zatím na hony vzdálený, je potřeba už nyní podnikat kroky k jeho stavbě. Předevčírem přistál na Andrewsově základně letoun C-5, který sem dopravil speciální kontejner ukrývající tzv. „backplane“ pro dalekohled Jamese Webba. Tato kompozitní struktura bude mít za úkol nést šestiúhelníková zrcadla tvořící primární zrcadlo (viz obrázek vlevo). Tahač pak kontejner dopravil do čisté místnosti v Goddardově středisku, kde pokračují přípravy na vypuštění JWST.

Mars – malý krok nebo velký skok?

Průzkumu Sluneční soustavy dominují robotické mise. Nepřestáváme žasnout nad možnostmi a výsledky, které nám předvádějí roboty a automaty na Marsu, u Jupitera a Saturnu a nejnověji u Pluta a dokonce na kometě. Za automaty vždy do vesmíru pronikaly lidské posádky a pořád vše nasvědčuje tomu, že tento trend nadále trvá. Po zemské orbitě a měsíčním povrchu se stal Mars příští metou, ke které, byť trochu krkolomně, pilotované lety spějí. Část debaty se dnes točí kolem strategie jak na Mars „zaútočit“, přičemž v centru pozornosti stojí dva postupy – Přímý a Postupný – ve „fázích“.

Kamery pro OSIRIS-REx jsou připravené

Příprava na vypuštění americké sondy OSIRIS-REx (plánovaný start září 2016) úspěšně pokračuje. Před pár dny dorazily do střediska společnosti Lockheed Martin, která zodpovídá za stavbu letového exempláře tři cenné zásilky. Jde o kamery, které budou sondě sloužit jako oči. Tyto přístroje vznikly na Arizonské Univerzitě. Díky systému OCAMS (OSIRIS-REx Camera Suite) budou odborníci sledovat přibližování sondy k cílovému asteroidu 101955 Bennu, s jejich pomocí budou odborníci studovat povrch tohoto asteroidu a ze snímků vyberou i místo pro odběr vzorků. Kamery jsou sice fyzicky tři, ale při misi budou spolupracovat jako jeden celek, který bude poskytovat globální data o cílovém asteroidu.

Nádrže na vodu z raketoplánu Endeavour pomohou na ISS

Endeavour v California Science Institute. Foto: Gene Blevins / LA Daily News

Raketoplán Endeavour, který je nyní umístěn v kalifornském vědeckém středisku v Los Angeles, může ještě pomoci dovybavit Mezinárodní vesmírnou stanici. 19. srpna byly z jeho útrob vytaženy nádrže na vodu, které pomohou zvýšit zásoby vody na stanici a díky tomu se budou moci astronauté více věnovat vědeckým a technologickým experimentům.

Poslední pohled na měsíc Dione

Opět přichází chvíle, kdy se v souvislosti se sondou Cassini zmiňuje slovo „naposledy“. Poté, co jsme se rozloučili s nepravidelným a krátery posetým měsícem Hyperion, sonda naposledy proletěla také kolem většího měsíce Dione. Sonda se 17. srpna ve 20:33 našeho času prosmýkla 474 kilometrů nad povrchem tohoto ledového měsíce s průměrem 1125 kilometrů. V dnešním článku Vám představíme snímky z tohoto průletu. Dva z nich dokonce ukazují doposud nejlepší rozlišení povrchu tohoto měsíce. Sonda navíc šikovně prolétla nad terminátorem (hranicí světla a stínu), což vědcům pomůže při studování topografie terénu.