Štítek ‘NASA’

Hlavní přístroj teleskopu Nancy Grace Roman je dokončen

Tým expertů z firmy Ball Aerospace a Goddardova střediska z marylandského Greenbeltu dokončil sestavování obří kamery pro chystaný Teleskop Nancy Grace Roman. Tento přístroj známý pod zkratkou WFI (Wide Field Instrument) je technologickou špičkou, takže astronomům umožní studovat vesmír od hranic Sluneční soustavy až k okraji pozorovatelného vesmíru. „Roky integračních snah vyvrcholily prvními základními zkouškami výkonu přístroje, při kterých jsme WFI zapnuli a ujistili se, že funguje správně,“ vysvětluje Mary Walker, manažerka přístroje WFI z Goddardova střediska a dodává: „Tým je nyní připraven projít s přístrojem environmentálními zkouškami, které prověří, zda je schopen odolat drsným podmínkám, které jej čekají při startu a v kosmickém prostředí.“

JWST objevil na exoplanetě zajímavé sloučeniny

Webbův teleskop si získal srdce veřejnosti překrásnými fotkami vesmíru. I pro vědce mají fotografie velký význam, ale možná ještě důležitější jsou spektrální měření, díky kterým se dozvíme chemické složení vzdálených světů. Dnešní téma věnujeme takovému případu, který na první pohled vypadá jen jako graf. Jak si ale ukážeme, obsah tohoto grafu je velmi zajímavý. Teleskop Jamese Webba totiž v rámci tohoto pozorování obrátil svůj zrak k exoplanetě K2-18 b, která je 8,6× hmotnější než Země. Jeho spektrální měření potvrdila přítomnost uhlíkatých molekul – například oxidu uhličitého a metanu. Aktuální objev podporuje nedávné studie, podle kterých by K2-18 by mohla mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem, což se označuje jako Hycean.

Sonda Lucy spatřila svůj první cíl

Planetka Dinkinesh pohledem sondy Lucy zatím nevypadá nijak výrazně. Je to jen malá tečka, která se mezi pořízením dvou snímků posunula oproti hvězdnému pozadí. Tato planetka z hlavního pásu planetek bude prvním z deseti objektů, které má sonda Lucy během své dvanáctileté objevitelské mise navštívit. Snímky, na kterých je vidět planetka Dinkinesh byly pořízeny 3. a 5. září. Není se co divit, že NASA musela na obrázku vpravo označit planetku žlutým kolečkem, jinak by se nehledala úplně jednoduše.

Ball Aerospace dodá meteorologickou družici

Společnost Ball Aerospace získala kontrakt na dodávku meteorologické družice v hodnotě 486,9 milionů dolarů.  Na základě smlouvy s NASA postaví a dodá družici pro program Geostationary Extended Observations. 12. září 11:30

Nový rekord NASA v délce pobytu na ISS

Astronaut NASA Frank Rubio překonal dosavadní americký rekord 355. dní souvislé délky pobytu na palubě ISS. Vrátit se má 27. září, kdy stráví 371 dní ve vesmíru. 11. září 21:00

Kosmotýdeník 573 (4.9. – 10.9.)

Starship S25 při zvedání na Super Heavy B9

Další týden je za námi a k vašemu nedělnímu obědu je již tradičně připraven přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na závěr vyšetřování Federálního úřadu pro letectví ohledně prvního letu Super Heavy Starship. Jaké nedostatky bude muset SpaceX napravit a kdy se dočkáme dalšího letu? V dalších tématech se můžete těšit na poskočení indického landeru Vikram, nové rendery čínského lunárního pilotovaného landeru či další suborbitální let Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přístroj MOXIE zakončil svou veleúspěšnou misi

Instalace přístroje MOXIE do těla vozítka Mars rover 2020.

Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.

MOXIE dokončil svou misi na Marsu

Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) dokončil úspěšně svou misi při extrahování kyslíku z atmosféry Marsu. MOXIE byl na povrch planety dopraven společně s roverem Perseverance. 7. září 14:30

Přetížení Deep Space Network

Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA, DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.

Hubble –⁠ záhada světla v kupách galaxií

Hubbleův kosmický dalekohled, který astrofyzikové použili při pozorování, které dokázalo zrychlování expanze vesmíru.

Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.