Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Věřili byste, že už jsou to čtyři roky od startu evropské rakety Ariane 5, která 25. prosince 2021 vynesla vlajkovou loď astronomie, Teleskop Jamese Webba? Čas letí skutečně jako bláznivý a s jeho tempem nic neuděláme. Můžeme si ale díky téměř třičtvrtě hodiny dlouhému videu od Evropské kosmické agentury prohlédnout některé z mnoha krásných fotek, které tato legendární americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř pořídila. A právě do období mezi svátky na konci rou se tohle video hodí dvojnásob -nejen jako připomínka výročí startu, ale i proto, že do tohoto období se podobná klidná a kochací videa skvěle hodí. Tak Vám přejeme příjemné kochání!

Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.

Nick Hague se rozhodl ukončit svou kosmickou kariéru, která zahrnovala dvě kosmické mise a celkem 374 dní strávených Mezinárodní kosmické stanice. Hague pokračuje ve službě v amerických Kosmických silách, kde má hodnost brigádního generála. Poprvé se na oběžnou dráhu dostal v březnu 2019 na palubě Sojuzu MS-12, kdy absolvoval svou první dlouhodobou misi jako letový inženýr expedic 59 a 60 na ISS. Během 203 dní na oběžné dráze uskutečnil tři výstupy do volného prostoru pro modernizaci stanice. Podílel se také na vědeckých výzkumech v oblasti biologie, lidské fyziologie, materiálového inženýrství a technologických demonstrací.

Agentura NASA zveřejnila aktualizaci ohledně sondy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Pozemní personál se stále snaží kontaktovat sondu, která se naposledy ozvala 6. prosince. Ve spolupráci se sítí antén DSN (Deep Space Network) se řídící tým mise snaží poslat sonda pokyny k obnovení funkcí a zároveň anténami poslouchá, zda nezachytí od sondy odpověď. Experti také pokračují v analýze fragmentů sledovacích dat získaných 6. prosince během rádiové vědecké kampaně. Tato informace je využívána k vytvoření časové osy možných událostí a identifikaci pravděpodobné příčiny problémů. V rámci těchto snah se 16. a 20. prosince se tým ovládající marsovské vozítko Curiosity rozhodl použít kamery MastCam na hlavě roveru a zkusit s nimi vyfotit MAVEN na oběžné dráze, ale sonda na fotkách vidět nebyla.

Je to teleskop, který má pomoci vědcům zodpovědět velkoformátové otázky o všem možném – od míst s obsahem vody v Mléčné dráze až po to, co se stalo v prvních sekundách po Velkém třesku. Kosmická observatoř SPHEREx od NASA, která byla vypuštěn letos v březnu, dokončila svou první infračervenou mapu celého vesmíru ve 102 „barvách“. Ty však nejsou vidět pouhýma očima (a proto je slovo barva v uvozovkách), protože se jedná o 102 vlnových délek infračerveného záření. Pozorování celé oblohy tímto způsobem umožní vědcům najít odpovědi na otázky, včetně toho, jak dramatická událost, ke které došlo v první miliardtině triliontiny triliontiny sekundy po Velkém třesku, ovlivnila trojrozměrné rozložení stovek milionů galaxií v našem vesmíru. Kromě toho vědci využijí tato data ke studiu, jak se galaxie proměnily v průběhu téměř 14 miliard let trvající historie. Mohou se také dozvědět o prostorovém rozložení klíčových ingrediencí pro život v naší galaxii.

Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil data z pozorování více než 1600 galaxií, které observatoř Chandra sbírala více než dvacet let. Výzkumníci sledovali galaxie s hmotnostmi v rozsahu od více než desetinásobku hmotnosti Mléčné dráhy až po trpasličí galaxie, jejichž hvězdná hmotnost je méně než pár procent naší Galaxie. Studie popisující tyto výsledky byla publikována v časopise The Astrophysical Journal.
Bezpečnostní poradci NASA doporučují, aby agentura přehodnotila architekturu přistání na Měsíci pro misi Artemis a také to, jakým způsobem agentura řeší incidenty. Jako příklad uvedli zkušební let Starlineru.

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.