sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    DebriSolver

    Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

    York Space Systems

    Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.

    FAA

    Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.

    HEO

    Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.

    NOAA

    Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.

    Exotrail

    Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.

    Space Debris 2026

    Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: nasa

    PSP zvládla průlet přísluním ve zdraví

    6. listopadu prolétla sonda Parker Solar Probe jen 24,14 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Průlet nejnižším bodem dráhy byl vrcholem první vědecké fáze této mise, přičemž sběr vědeckých dat započal už 31. října a skončil 11. listopadu. O půlnoci v sobotu 17. listopadu sonda poslala na Zemi zprávu s telemetrickými údaji, ze kterých bylo jednoznačně jasné, že všechny systémy pracují i po blízkém průletu kolem Slunce správně a přesně, jak mají. Zpráva kromě informací o „zdravotním stavu“ palubních systémů informovala také o datech nasbíraných čtyřmi vědeckými přístroji během několikadenní fáze v blízkosti Slunce.

    Počítačová podoba vozítka Mars rover 2020

    Jezero – cíl nového amerického roveru

    Nadpis není úplný – správně bychom měli psát kráter Jezero. Ale nemyslete si, že jde o nějaký překlad oficiálního názvu do češtiny. Cílová oblast na Marsu se skutečně už v originále jmenuje Jezero crater. Tento kráter získal pro nás zajímavý název drobnou oklikou – oficiálně byl pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině, ale svou roli mohlo sehrát i to, že slovo jezero označuje v několika slovanských jazycích útvar, který dříve kráter Jezero vyplňoval. Ačkoliv je tedy v současné době tento kráter vyprahlou pouští, může nám chystaný rover pomoci pochopit, jak to vypadalo na Marsu před dávnými lety.

    Jak se dozvíme o přistání InSight?

    Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.

    Kosmotýdeník 322 (12.11. – 18.11.)

    Je nedělní poledne a s ním tedy ideální čas na pravidelně vydávaný Kosmotýdeník, který vám shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. A nebylo toho tedy vůbec málo! V hlavním tématu zamíříme k asteroidu Bennu, kde sonda OSIRIS-REx provedla velmi důležitou zkoušku svého zařízení pro odběr vzorků z povrchu planetky. Dále se podíváme na zajímavý a zdá se, že i velmi reálný plán na průmyslové využití nízké oběžné dráhy. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

    Smutný příběh sondy ICON pokračuje

    Sonda ICON, která má zkoumat interakce mezi nejvyššími vrstvami zemské atmosféry a ionosférou si v minulých měsících prošla mimořádně zajímavým vývojem, který jsme popsali v tomto článku. Na začátku listopadu už byl nosný letoun Stargazer ve vzduchu a my se chystali na živě a česky komentovaný přenos. Kvůli objevené závadě byl však start zrušen, náš přenos nezačal a letoun se i s raketou Pegasus XL vrátil na floridskou ranvej. Čekalo se, že půjde jen o krátkou výměnu a druhý den se poletí znovu, ale už uplynuly skoro dva týdny a místo oznámení termínu startu přišla zpráva o dalším odkladu.

    Pět důležitých věcí o přistání mise InSight

    10 dní! Přesně tolik času nám zbývá do jednoho z mnoha významných vrcholů letošního roku. Ne každý den se totiž dočkáme toho, že by se mělo přistávat na Marsu. 26. listopadu má americká sonda InSight přistát na rovinaté pláni Elysium Planitia a nás, fanoušky kosmonautiky po celém světě čeká stejně jako odborníky z vývojového týmu nervy drásající fáze, ve které můžeme jen držet palce. Každé přistání na Marsu je v tomto ohledu stejné – bez ohledu na počet dřívější úspěšných pokusů. Každý pokus o přistání je totiž trochu jiný a má svá vlastní úskalí a riziková místa. Sonda InSight, která má studovat vnitřní stavbu rudé planety není v tomto ohledu výjimkou. NASA pro tuto příležitost připravila článek, který rozebírá pět hlavních témat spojených s blížícím se přistáním.

    Mocné proudící mraky na Jupiteru

    Velké množství působivých vířících mraků se podařilo zachytit na další fotografii sondy Juno. Vyfocená oblast se nachází v pásu, který se nachází v severní části planety a je označován jako North North Temperate Belt. Snímek nám ukazuje jak několik bílých mraků, tak i anticyklónní bouři, tzv. bílý ovál. Snímek, který vidíme, má oproti originálu zvýrazněné barvy a byl pořízen 29. října letošního roku ve 21:58 SEČ, když sonda Juno zažívala 16. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem plynného obra, který svými rozměry dominuje planetám Sluneční soustavy.

    Bennu ze všech stran

    Sonda OSIRIS-REx pořídila 2. listopadu během čtyř hodin a 11 minut snímky planetky Bennu. Kamera PolyCam byla nastavena tak, aby pořízení každého snímku trvalo 2,5 milisekundy a rozestupy mezi jednotlivými fotkami byly zvoleny tak, aby se asteroid otočil vždy o 10°. Díky tomu mohlo po složení snímků za sebe vzniknout časosběrné video, na kterém je vidět zrychlené otáčení planetky kolem své osy, takže můžeme vidět třeba velké balvany, které se nachází hlavně na spodní straně Bennu. V době, kdy snímky vznikaly, dělilo sondu a planetku 197 kilometrů, takže výsledná animace obsahuje poměrně slušné množství detailů na povrchu Bennu. Cílová planetka o průměru cca. půl kilometru měla na originálních snímcích šířku zhruba 200 pixelů.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.