sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

OHB

Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

Kratos Defense & Security

Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

ISPTech

ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

TransAstra

Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

SpaceX získala další zakázku pro NASA

Lehce přes 80 milionů amerických dolarů – takovou hodnotu má kontrakt podepsaný kosmickou agenturou NASA a soukromou firmou SpaceX. Uzavřená dohoda se týká vynesení vědecké družice pro výzkum životního prostředí pomocí rakety Falcon 9. Jedná se o misi PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and ocean Ecosystem), které původně po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta hrozilo zrušení. Nyní má zajištěné vynesení někdy koncem roku 2022 a jejím úkolem bude z oběžné dráhy studovat oceány, ale i oblačnost.

Výroba laserového komunikačního aparátu

22. ledna dorazila do výrobního areálu firmy Northrop Grumman ve Sterlingu (stát Virginia) cenná zásilka – letový exemplář zařízení LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) vyrobený na Goddardově středisku. Specialisté firmy Northrop Grumman nyní zařízení integrují do družice STPSat-6 (Space Test Program Satellite 6), která patří americkému letectvu. Až se tato družice dostane na geosynchronní oběžnou dráhu (zatím bez bližšího upřesnění v letošním roce), bude LCRD využito jako první zařízení v historii NASA, které zajistí kompletní optické propojení – bude přijímat i odesílat data mezi kosmickými sondami a pozemními středisky. Na snímku, který jsme použili jako náhledovou fotku článku, je vidět jednotka s přepínači zařízení LCRD, která umožní digitální komunikaci z kosmického prostoru na Zemi. Tato evoluce znamená, že se způsob připojení přiblíží systémům, které se používají na internetu. Výhodné je také snížení objemu zpracování, než se data dostanou do vědeckých a řídících středisek.

SHIIVER – nový pomocník NASA pro mrazivé teploty

Kosmické mise s sebou při startu nesou v nádržích kapaliny – ať už jde o pohonné látky, nebo součást systémů podpory života. Tyto kapaliny jsou mnohdy skladovány za kryogenních teplot v rozmezí od -150 do -252 °C. K tomu, aby se daly v případě potřeby využít, musí zůstat v chladu a kapalné. Jenže kosmické prostředí je nelítostné a především sluneční záření sondy a lodě ohřívá – při kryogenních teplotách skladované kapalné látky začínají vřít a přechází do plynného skupenství. NASA již delší dobu pracuje na projektu, který by pokud možno co nejvíce toto ohřívání eliminoval. Pomoci tomu může nová testovací nádrž s označením SHIIVER.

NASA podpořila ukázku výroby v kosmu

Kontrakt na 142 milionů dolarů podepsala agentura NASA s firmou Maxar Technologies z coloradského Westminsteru. Kontrakt se týká robotického sestavení komunikační antény a ramene družice na oběžné dráze. Zkouška má proběhnout na družici Restore-L, která bude určena k servisování družic na nízké oběžné dráze a doplňování paliva do jejich nádrží. Součástí Restore-L bude zařízení SPIDER (Space Infrastructure Dexterous Robot) vybavené pětimetrovou robotickou paží.

Nákladní loď typu Progress M

Svět nad planetou (68. díl)

Stykovací uzel na modulu Kvant-1 po odletu Sojuzu TM-24 osiřel. Ovšem nemělo to tak zůstat dlouho. Bez připojeného Progressu nebo Sojuzu se Kvant začal přehřívat a bylo tedy nutné jej alespoň částečně zastínit tak, aby na jeho zadní stěnu nedopadaly sluneční paprsky. Jenže na Zemi se k žádnému startu bezprostředně neschylovalo. Jak tedy bude otázka zastínění vyřešena? Odpověď byla jednoduchá: Progress M-33. Tato nákladní loď se už 6. února oddělila od stanice, ovšem nezamířila jako ostatní Progressy vstříc hustým vrstvám atmosféry nad Pacifikem. Byla uvedena na parkovací dráhu několik stovek kilometrů za komplexem a čekala na svoji chvíli. Během odletu od stanice s ní řídicí středisko provádělo sérii manévrů, které byly přípravou na vypuštění malé pozorovací družice na některém z příštích letů a během opětovného příletu ke stanici měl být prověřen nový způsob navedení z názvem „БПС (BPS)“, kterážto zkratka znamenala „přesné balistické sblížení“. Mělo jít o způsob velmi přesného navedení lodi do vzdálenosti zhruba 7 km od stanice. Následně mělo proběhnout připojení Progressu ke stanici, nikoli však v automatickém

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Další vývoj kolem pilotovaných letů na ISS

SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

ISS dostane komerční modul(y)

NASA již delší dobu usiluje o větší otevření Mezinárodní kosmické stanice komerčnímu využívání. Nyní na této cestě udělala další krok, když podepsala dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu. Společnost se zavázala, že dodá minimálně jeden obytný komerční modul (možná až tři!), který bude připojen k ISS. „NASA opět prokázala, že pozná tvrdou práci, talent a zkušenosti lidí z Houstonu. Nyní se pokusíme rozšířit Mezinárodní kosmickou stanici a zlepšíme komerční kosmické příležitosti,“ uvedl senátor John Cornyn a dodal: „Jsem hrdý, že firma Axiom bude stavět na odkazu státu Texas, který vždy stál v čele amerického pilotovaného kosmického programu.“

Mir na přelomu let 1996 a 1997

Svět nad planetou (67. díl)

Zajistit přijatelné podmínky pro život na stanici Mir nebylo tak úplně jednoduché. Přestože zásobovací lodě Progress startovaly několikrát do roka, nebylo v jejich silách postarat se o veškeré zásoby vody a vzduchu nutné pro přežití posádky. Proto bylo třeba vypracovat alespoň částečnou soběstačnost systému zajištění životních podmínek. Už od dob Saljutu 4 se Sověti snažili o recyklaci vody a vzduchu tak, aby se co nejvíce prodloužila doba mezi nutným doplněním příslušných komodit. Také Mir měl na palubě tyto systémy, samozřejmě vylepšené po dlouholetém nabírání zkušeností na Saljutech. O recyklaci vody se staraly systémy SRV-K (pracující s kondenzátem z potu a dechu) a SRV-U (pracující s močí), které jednak dodávaly pitnou vodu zpět do systému pro přechovávání a dávkování vody Rodnik a také pomocí elektrolýzy uvolňovaly z vody kyslík. O očistu staniční atmosféry se staral systém Vozduch. Ten pomocí molekulárního síta zachycoval ze vzduchu oxid uhličitý. Systém měl možnost regenerace při vystavení vakuu, proto se jednalo víceméně o uzavřený okruh. Nebylo tak třeba dopravovat na stanici patrony s hydroxidem lithným, jako tomu bylo dříve. O hlavní přísun kyslíku do

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.