sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

OneWeb de-orbit

Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.

Beidou

Čína oznámila strategický plán pro zdokonalení svého polohovacího a navigačního systému Beidou do roku 2035. Do roku 2025 je v plánu dokončit klíčový technologický výzkum pro systém Beidou nové generace a kolem roku 2027 vypustit tři testovací družice.

Lotos-S

Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.

Rušení GPS

Dochází k nárůstu cíleného rušení systému GPS. Rušení GPS provádí především armády a dále pak kriminální organizace. Nově si začínají pořizovat rušičky i běžní občané, hlavně v USA, protože se šíří obavy o soukromí a protivládní konspirační teorie.

Sentinel-1C

Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.

Zhuque 2

Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

NASA chce využívat soukromé lunární landery

Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.

Blíží se rekordní průlet

Co budete dělat za měsíc? Vánoční svátky budou za námi, do Silvestra bude zbývat jen pár dní, pravděpodobně budete doma s rodinou, kde si chcete užít zasloužený klid. Jenže ve vzdálených končinách Sluneční soustavy se bude tou dobou schylovat k mimořádnému setkání. Sonda New Horizons provede historicky první blízký průlet kolem objektu z Kuiperova pásu. Závěrečná přibližovací fáze právě začala a sonda hlásí, že všechny její systémy jsou připravené na očekávanou misi.

Takto vypadá vizualizace sondy InSight na Marsu.

Mars má nového návštěvníka

Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.

SLEDUJEME: Sedm minut napětí na Marsu

Dnes večer se budeme dívat směrem k Marsu. Na přistání se chystá americká sonda InSight, jejíž přístroje nám mají pomoct poznat nitro Marsu, které je zatím takřka neprozkoumané. Před devátou hodinou večerní našeho času už bude jasné, zda se vědci pohledu do nitra Marsu dočkají. InSight čeká sedm minut napětí, při kterých proběhnou všechny fáze přistání až k samotnému dosednutí. Na Zemi se výsledek dozvíme osm minut a sedm sekund poté, co se události odehrají na Marsu. My vám k této příležitosti otevíráme psaný online přenos, kde budeme sledovat, jak nakonec vše dopadne.

Kosmotýdeník 323 (19.11. – 25.11.)

Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

PSP zvládla průlet přísluním ve zdraví

6. listopadu prolétla sonda Parker Solar Probe jen 24,14 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Průlet nejnižším bodem dráhy byl vrcholem první vědecké fáze této mise, přičemž sběr vědeckých dat započal už 31. října a skončil 11. listopadu. O půlnoci v sobotu 17. listopadu sonda poslala na Zemi zprávu s telemetrickými údaji, ze kterých bylo jednoznačně jasné, že všechny systémy pracují i po blízkém průletu kolem Slunce správně a přesně, jak mají. Zpráva kromě informací o „zdravotním stavu“ palubních systémů informovala také o datech nasbíraných čtyřmi vědeckými přístroji během několikadenní fáze v blízkosti Slunce.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.