TraCSS
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.
Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.
NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Tento poměr je pro vědce klíčovým faktorem při sledování zemského klimatu – když Země pohltí více tepla, než kolik jej odrazí, pak se ohřeje. Pokud jej vyzáří více, než kolik přijme, ochladí se. Nyní agentura vybrala nový přístroj, který bude v této sérii pokračovat s využitím moderních technologií a inovativním přístupem.
Vědci publikovali 24. února šest prací o Marsu, které se opírají o výzkum sondy InSight. Rudá planeta se a nich jeví jako živý svět s otřesy, prachovými ďábly a podivnými magnetickými pulsy. Pět příspěvků bylo vydáno v časopisu Nature. Další článek v časopisu Nature Geoscience podrobně popisuje místo přistání sondy InSight, která se nachází v mělkém kráteru „Homestead hollow“ na planině Elysium. Sonda je sice jen nepojízdnou stanicí, ale přináší už po roce měření tak překvapivé poznatky, že je můžeme shrnout prostřednictvím tohoto článku.
Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny v rámci programu inovativních pokročilých konceptů rozjela akci, ve které může veřejnost pomoci s vývojem senzoru pro vyhýbání se překážkám, který by se dal využít na hypotetickém roveru určeném pro průzkum Venuše. Výzva pro veřejnost nazvaná „Exploring Hell: Avoiding Obstacles on a Clockwork Rover“ počítá s tím, že by finální návrh senzoru mohl být zapracován do návrhového konceptu vozítka. Ale jednoduché to nebude. Na Venuši je tlak atmosféry 90× vyšší než na Zemi a teploty tam přesahují 450 °C, takže olovo by se tam roztavilo a běžné používané jaderné ponorky by okolní tlak rozdrtil.
Zatímco se na Zem vracel raketoplán Atlantis z návštěvy u stanice Mir, vracela se do normálu i i situace na palubě Miru samotného. Řeč není pouze o oné periodě kolektivního „vydechnutí“ lidí po dnech plných společné práce a relativní zaplněnosti prostor komplexu a také strojů – systémy stárnoucí stanice se na přítomnost více lidí nedívaly zrovna přívětivě, byť například o zásobování atmosféry kyslíkem a odstraňováním oxidu uhličitého se staral z velké části raketoplán. Do normálu se vracel také stav termoregulačních okruhů, přičemž jeden z okruhů základního bloku, který byl dosud mimo provoz, se podařilo opravit právě během společného letu. Zbýval tedy poslední nefunkční okruh, který se nacházel v Kvantu-1. Na jeho opravu se měla posádka vrhnout hned po ukončení „doby klidu“ po odletu Atlantisu. Ještě předtím však bylo zapotřebí uvést do provozu novou aparaturu Elektron, kterou Atlantis dopravil na stanici, a která měla být instalována místo přestárlého a věčně nefungujícího Elektronu v Kvantu-1. Kosmonauti však neměli svou pracovní dobu věnovat pouze opravářským úkonům, na přelomu května a června 1997 se na stanici provádělo sledování kosmického záření,
24. února 2020 zemřela ve 101. roce života legenda NASA, afroamerická matematička – „lidský počítač“, nositelka prezidentské Medaile svobody. 24. února 17:15
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?
V průběhu jara 1997 se na stanici Mir naráz objevilo rovnou několik závažných problémů. Na posádku expedice EO-23 padl „Černý Petr“, žádná jiná expedice ani předtím ani potom nemusela řešit tolik vážných poruch v tak krátkém časovém údobí. Nakonec se Vasilij Ciblijev a Alexandr Lazutkin za asistence Jerryho Linengera dokázali s celou situací vypořádat se ctí, nicméně prožitý stres nemohl nezanechat následky. Zhoršily se vztahy Ciblijeva a Lazutkina s Linengerem, byla narušena důvěra mezi posádkou a řídicím střediskem. Na náladě nikomu samozřejmě nepřidal ani fakt, že vedení letu začalo dokonce uvažovat o tom, zda nebude nutné stanici opustit. Všichni si byli vědomi toho, že pokud by Mir přestal být nepřetržitě obýván kosmonauty, znamenalo by to s největší pravděpodobností jeho konec. Stárnutí systémů stanice si vybíralo svou daň – stále častěji se museli kosmonauti věnovat pracem, jež udržovaly komplex v provozuschopném stavu a na vědu zbývalo stále méně času (v době hašení největších problémů s termoregulačním systémem na tyto práce padla veškerá pracovní doba posádky, občas dokonce i osobní volno a části spánkové periody). Nicméně
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
