Krátká odstávka našeho fóra (26. 8.)
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.
Druhý start rakety SLS, tedy mise Artemis II, je od 28. července o drobný kousek blíže. Právě v tento den totiž na Floridu dorazil první kus letového hardwaru nosiče pro tuto misi. Jde o horní stupeň ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který tu čeká závěrečná fáze příprav. Tento horní stupeň i s jediným motorem RL-10 poskytne potřebný pohon, aby mohla být kosmická loď Orion (vůbec poprvé s posádkou na palubě) navedena na přesnou dráhu vstříc Měsíci. Firmy Boeing a United Launch Alliance, tedy hlavní dodavatelé tohoto stupně, zajistily přepravu ICPS z výrobního závodu firmy ULA v alabamském městě Decatur do střediska Delta IV Operation Center na Cape Canaveral Space Force Station. Stupeň teď projde závěrečným zpracováním a kontrolami. Po jejich dokončení přijde na řadu transport na Kennedyho středisko, kde budou následovat předstartovní přípravy.
Malý stroj, který měl původně pouze vyzkoušet, zda může vrtulový stroj létat ve velmi řídké atmosféře Marsu, nepřestává překvapovat. Zatímco původně se u něj počítalo pouze s pěti vzlety, teď už jich má na svém kontě dvanáct (a stejný počet přistání). Namísto původně plánovaného měsíc dlouhého testování tu máme misi, která samostatně (byť v těsné spolupráci s roverem Perseverance) funguje už 4 měsíce, jelikož k vysazení na povrch došlo 3. dubna. Odborníci z Jet Propulsion Laboratory, kteří za tímto projektem stojí, tak mají náběh na další misi, která se zařadí do kategorie legendárních překonání původních očekávání.
S tím, jak na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje sestavování lunární rakety SLS pro misi Artemis I, přišel čas, aby experti nainstalovali letový software, s jehož pomocí bude moci raketa zatáčet, aby letěla po plánované dráze. Inženýři 6. srpna uložili software do počítačů centrálního stupně. Bylo to poprvé od chvíle, kdy začalo sestavování rakety. Když byl software uložen, mohli inženýři z Marshallova střediska, kteří letové programy vyvinul, zahájit závěrečné kontroly a testy, které jsou nezbytné k certifikaci programového balíčku pro jeho použití na této misi.
Tým, který pracuje na technologii tepelného štítu ADEPT (Adaptable, Deployable, Entry and Placement Technology), který by se rozkládal jako deštník, testuje nový materiál, který by jednou mohl pomoci dopravit na povrch Marsu i jinam nejrůznější vědecké vybavení. Materiál označovaný jako Spiderweave je tkanina, která má zajistit bezpečnější přistávání velkých zařízení na vzdálenějších tělesech. Výhodou také je, že může být při startu uložena do menšího prostoru, takže zabírá málo místa. A pokud se nějaká mise posílá k cizím světům, bývají právě úspora prostoru a zajištění bezpečného průchodu atmosférou mezi nejvyššími prioritami. ADEPT by to jednou mohl umožnit.
Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ještě minulý týden stála na floridské rampě 41 raketa Atlas V a chystala se ke startu, který měl přijít 3.srpna. Do zážehu motorů zbývaly méně než čtyři hodiny, když firma ULA oznámila, že se o start s bezpilotní lodí Starliner na misi OFT-2 ten den nepokusí. Následovaly odklady plánového startu, které se zprvu počítaly na dny, pak nebyl nový termín oznámen a bylo jasné, že Boeing řeší problém. Ten se konkrétně týkal ventilů pohonného systému kosmické lodi. Na lodi je celkem 160 ventilů, které i s dalšími prvky pohonného systému dodala firma Aerojet Rocketdyne. Třináct z nich však vykazovalo problémy. Řešila se dokonce možnost, že by přestaly fungovat po zásahu bleskem na rampě, což ale bylo rychle vyloučeno.
Na Kennedyho středisku na Floridě pokračuje příprava CubeSatů, které mají letět jako sekundární náklad na raketě SLS při její premiérové misi Artemis I. Technici zodpovědní za pozemní systémy společně s dodavatelskou firmou Jacobs a pochopitelně i s vývojáři těchto malých družic o velikosti krabice od bot prošli závěrečnou přípravnou fází a usadili CubeSaty do adaptéru OSA (Orion stage adapter). Tento prstencovitý díl bude sedět na horním stupni rakety SLS, tedy na stupni ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) a na něj bude usazena kosmická loď Orion. Všechny CubeSaty budou uvolněny ve chvíli, kdy SLS splní svůj primární úkol – navede loď Orion na dráhu vstříc Měsíci.
Dnešní díl našeho tradičního letního seriálu bude trochu jiný, než na jaký jste možná zvyklí. U tématu top 5 sice zůstaneme a představíme si dokonce 5 zajímavých osobností mezi astronauty, nebudeme se však bavit ani o Juriji Gagarinovi, ani o Alexeji Leonovovi, Neilu Armstrongovi, Jamesi Lovellovi či jiném našim čtenářům velmi známém představiteli letů do vesmíru. Budeme se bavit o astronautech známých sice méně, přesto stále obdivuhodných a s velmi zajímavými osudy. Ukážeme si totiž 5 pozoruhodných astronautů, kteří jsou zároveň fyziky. Vzhledem k úzké spojitosti vesmírného výzkumu a fyziky patrně příliš nepřekvapuje, že mnoho astronautů vykonává či vykonávalo profesi fyzika či že tento obor vystudovali. Následující výběr je samozřejmě čistě subjektivním zhodnocením autora.
Hodně energie s sebou nese i hodně tepla. Budoucí mise k průzkumu Měsíce a Marsu budou vyžadovat extrémní množství elektrické energie pro součástky a přístroje umožňující podporu života astronautů i testy nových technologií. Tento zvýšený odběr energie však také zvýší množství generovaného tepla, které pak musí být odvedeno pryč, aby mohly všechny systémy dál fungovat. Aby byl zajištěn účinný odvod tepla a snížila se hmotnosti chladicího systému, hledá NASA nové cesty. Jednou z nejefektivnějších metod pro odvod tepla od jeho zdroje je tzv. „flow boiling“. Jde o dvoufázový proces, který používá teplo k ohřevu proudu tekutiny, která poté začne vřít. Toto plynné skupenství je pak odvedeno pryč od zdroje tepla.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.