Krátká odstávka našeho fóra (26. 8.)
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Při svém pátrání po stopách dávného mikrobiálního života se americké vozítko opět začíná chystat na odběr vzorků. Všichni věří, že tentokrát se už podaří první úspěšný odběr materiálu, který by mohl být v budoucnu dopraven na Zemi k podrobnější analýze. V průběhu minulého týdne poslali inženýři roveru perseverance pokyn, aby lehce obrousil povrch kamene pojmenovaného Rochette. Využije k tomu obrušovací zařízení na konci své dvoumetrové robotické paže. Na základě těchto poznatků se pak mají experti rozhodnout, zda bude kámen vybrán jako cíl pro vrtačku, která se také nachází na konci robotické paže.
Při svém zatím posledním letu se suborbitální nosič New Shepard dočkal poprvé lidské posádky na palubě. Nyní nás však čeká celkově sedmnáctá mise Programu New Shepard, při které bude stroj opět patřit vědeckým experimentům. Půjde již o čtvrtý let v letošním roce a osmý start tohoto konkrétního stroje. To, že jsou vědecké experimenty umístěny v kabině, není nic nového, ale teprve podruhé v historii najdeme jedno testovací zařízení i na vnější části pohonné jednotky. Jde o systém agentury NASA, který má být využit během přistání na povrchu Měsíce. Jelikož pohonná jednotka přistává motoricky, jedná se o dobrou analogii pro ověření technologie. Několikaminutový let by měl podle tweetu firmy začít ve čtvrtek v 15:35 SELČ a už na 15:00 našeho času je naplánován začátek přímého přenosu, který najdete v tomto článku.
Nový příspěvek do bohatého amerického programu Discovery, který má prozkoumat planetku bohatou na kovy, je na nejlepší cestě ke startu v srpnu 2022. Jelikož sondě Psyche zbývá do startu méně než rok, začíná růst nervozita a očekávání. Příští rok na jaře bude plně dokončená sonda odeslána z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii na floridské Kennedyho středisko. Startovní okno pro vybranou raketu Falcon Heavy se otevře 1. srpna 2022. Začátkem roku 2026 pak sonda Psyche dorazí ke svému cíli – stejnojmenné planetce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci se domnívají, že tento objekt o šířce zhruba 226 kilometrů je převážně tvořen železem a niklem. Mohlo by se jednat o jádro dávné planety.
V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.
Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.
V dnešní přednášce zabrousíme směrem, o kterém jsme tu již častokrát hovořili, ale nikdy jsme se mu nevěnovali podrobněji. Řeč bude o dálkovém průzkumu Země. Počátky této činnosti se dají vysledovat už v 19. století a vyskytly se velmi brzy po vynálezu fotografie. Průkopníkem v tomto oboru se stal slavný francouzský vzduchoplavec a fotograf Nadar svými fotografiemi Paříze z roku 1858. S tím, jak se dostávaly do vzduchu čím dál dokonalejší fotografické přístroje a balóny, vzducholodě či letadla dosahovaly větších výšek se nám samozřejmě dařilo získávat lepší představu o skutečné tváři naší Země. Letecké snímkování pak zaznamenalo svůj boom v obou světových válkách či dalších válečných konfliktech. Nového rozměru pak bylo dosaženo s nástupem kosmonautiky. Dálkový průzkum Země je totiž metodou, jak získávat řadu zajímavých informací o jevech na povrchu, bez nutnosti fyzického kontaktu. Údaje takto získané využívají civilní osoby, vědci i vojáci. Asi si dokážete představit sami, že tyto údaje se dají používat při tvorbě map, v geologii, v zemědělství, či při pátrání po raketových střelnicích. Údaje z těchto družic ale používají i archeologové, když pomocí nich vyhledávají staré
Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.
Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.
Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.