sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.
ESA a NASA dnes oznámily, že na podzim 2021 mají na misi Crew-3 vyrazit Matthias Maurer (ESA), Raja Chari a Thomas Marshburn (oba USA). Čtvrté jméno neznáme. 14. prosince 17:00
Je tu nedělní oběd a s ním tradiční porce shrnutí toho, co přinesla kosmonautka v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na připravovaný start nové rakety Rocket 3.2 společnosti Astra, při kterém se společnost pokusí poprvé dosáhnout oběžné dráhy. Budeme se však věnovat i termínu startu lodě Starliner, která bude opakovat svoji zkušební misi OFT, dále nevynecháme Starship SN-8, ale podíváme se i na připravovaný start družic konstelace OneWeb, anebo nezdařený test malého raketoplánu SpaceShip Two Unity. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.
Americká kosmická agentura identifikovala vědecké priority, na které by se měla zaměřit mise Artemis III. V jejím rámci by měla na měsíci přistát také první žena a start je zatím stále oficiálně plánován na rok 2024. Tým pro definování vědy při misi Artemis III tvoří zaměstnanci federálních agentur a konzultanti se specializací na průzkum Měsíce. Tento tým se začal scházet v září, aby přesvědčivě definoval dosažitelné vědecké cíle pro všechny aspekty mise Artemis III, včetně strategií pro odběr vzorků, povrchového průzkumu a doručitelných experimentů.
Kosmická agentura oznámila výběr dvou projektů, které spadají do kategorie malých družic. Jeden projekt má studovat nejvyšší vrstvy naší atmosféry, druhý pak otestuje sluneční plachtění. Obě malé sondy mají odstartovat v roce 2025 jakožto sekundární náklad společně s hlavní sondou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe). Malé projekty nesou názvy GLIDE (Global Lyman-alpha Imagers of the Dynamic Exosphere) a Solar Cruiser. Vybrány byly v rámci takzvaných příležitostných misí, které využívají možnost levně dopravit do kosmického prostoru sekundární vědecký náklad. GLIDE by měl pomoci vědcům porozumět procesům, které probíhají v takzvané exosféře, kde zemská atmosféra přechází do kosmického vakua. Solar Cruiser pak má demonstrovat možnosti využití slunečních fotonů jakožto kosmického pohonu.
Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
