Parsons Corporation
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Počínaje misí Artemis II bude raketa SLS vynášet kosmickou loď Orion s lidskou posádkou. Zbývá však dořešit, jak se astronauti dostanou ke startovní rampě. NASA už dala najevo, že to bude klasicky po silnici, ale zatím není jisté, jak konkrétně bude vypadat dopravní prostředek, který je sem doveze. NASA proto nyní oslovila soukromé firmy a požádala je o zpětnou vazbu, zda mají zájem chopit se této příležitosti a spolupracovat s agenturou. Výsledkem této spolupráce by měl být buďto zbrusu nový dopravní prostředek, nebo se bude jednat o modernizaci jednoho z již existujících strojů ve vlastnictví NASA.
Uteklo nám dalších sedm dní a je tedy ideální čas na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se dnes v hlavním tématu podíváme na šikovný tahač, který má ambici rozvážet malé náklady mezi geostacionární a měsíční dráhou. Dále se podíváme na další odklad letu mise OFT-2 lodi Starliner, anebo na unikátní video z testu kyslíkové nádrže nové ruské rakety Sojuz 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
K tomu, abyste mohli detekovat největší kosmické kolize, potřebujete dost času, trpělivosti a spolehlivé lasery. V květnu proto NASA společně se zástupci průmyslových partnerů doručila Evropské kosmické agentuře první prototyp laseru pro mimořádnou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tento unikátní přístroj je navržen k detekci droboučkého vlnění gravitačního pole, které způsobuje třeba splynutí neutronových hvězd, černých děr a supermasivních černých děr ve vesmíru. Vývoj laserového vysílač pro misi LISA vede Anthony Yu z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.
Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu.
V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).
Technici firmy ULA jsou připraveni zahájit předletové testy rakety Atlas V, která vynese americkou sondu Lucy k nevídané misi vstříc osmi rozličným planetkám, které tvoří pozůstatky z formování naší soustavy. Sestavování dvoustupňového nosiče bylo ve věži VIF (Vertical Integration Facility) na Mysu Canaveral dokončeno 16. září ráno. Sestava OVI (Offsite Vertical Integration) dorazila k VIF a byla vyzvednuta na vrchol připraveného prvního stupně. Součástí sestavy OVI je mezistupeň, horní stupeň Centaur a díl zvaný boattail, na který se v budoucnu připojí aerodynamický kryt. Dokončení základní sestavy nosiče umožňuje spuštění zevrubných testů a kontrol. Raketa bude aktivována, otestuje se avionika, naklánění motorů a mnoho dalších subsystémů. Proběhne i simulovaná letová sekvence.
Povrch Měsíce je opravdu drsné prostředí – není tu žádná atmosféra, úroveň gravitace je jen slabá a vše komplikuje všudypřítomný prach (lunární regolit). Aby toho nebylo málo, je povrch Měsíce pravidelně bombardován mikrometeority, což jsou maličké úlomky kamenů či kovu. Své trpasličí rozměry a hmotnost však vyvažují velkou rychlostí, která může dosahovat až 35 000 km/h (nebo chcete-li 10 km/s). Tyto podmínky mohou představovat riziko pro astronauty, jejich obytné moduly i kosmické lodě. Experti z Glennova výzkumného střediska proto využili tamní balistickou laboratoř k výzkumu, který má pomoci vybrat nejvhodnější materiály pro budoucí mise programu Artemis. Vědci především chtěli předpovědět, jak se budou jednotlivé vzorky chovat při pobytu na povrchu Měsíce.
Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská
8. srpna pořídil americký CubeSat TROPICS Pathfinder své první snímky a později umožnil vědcům nahlédnout do struktury hurikánu Ida ještě než zasáhl pevninu. Malá družice byla vypuštěná 30. června 2021 jakožto tzv. pathfinder, tedy testovací předchůdce, který má vyšlapat cestu k misi TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Na pathfinderu je možné otestovat technologie, komunikační systémy a metody zpracování dat ještě předtím, než bude v roce 2022 vypuštěno šest družic z programu TROPICS. „Pathfinder je takové ostrá generálka celé mise,“ vysvětluje Bill Blackwell, hlavní vědecký pracovník mise TROPICS a zároveń výzkumník z Massachusetts Institute of Technology Lincoln Laboratory v Lexingtonu, stát Massachusetts.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.