sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Přípravy Webbova teleskopu pokračují

Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.

Přepnutí se podařilo, Hubble ožívá!

Expertům z NASA se 15. července podařilo aktivovat záložní hardware na Hubbleově teleskopu. Toto přepnutí bylo nutné k vyřešení problému, který 13. června potkal počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů. Ten přestal pracovat, čímž byl pozastaven sběr vědeckých dat. Samotné přepnutí obnášelo aktivování záložní jednotky PCU (Power Control Unit) a záložního systému CU/SDF (Command Unit/Science Data Formatter) na druhé straně jednotky SI C&DH (Science Instrument and Command & Data Handling). PCU distribuuje elektřinu do jednotlivých částí a CU/SDF posílá a formátuje pokyny a nasbíraná data. Kromě toho došlo k přepnutí dalších systémů na palubě na jejích záložní rozhraní, aby mohlo dojít k propojení záložních systémů v SI C&DH. Jakmile byly tyto kroky dokončeny, mohl být záložní počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů v té samé jednotce aktivován. Následně do něj byl nahrán letový software, načež se přešlo do běžného provozního režimu.

Automatická navigace pro sebevražednou sondu

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) zahájí závěrečnou fázi své mise, bude mít k dispozici čtyřmegapixelový snímek prázdnoty, kterou jen výjimečně doplní pouze pár velmi slabě svítících teček. V tuto chvíli bude sonda od svého cíle vzdálena jen něco mezi 87 000 a 98 000 kilometry, přičemž tuto vzdálenost urazí za zhruba 4 hodiny. Jejím cílem (doslova) bude malá planetka Dimorphos. Sonda do ní ve velké rychlosti narazí, čímž by měla drobně (ale měřitelně) ovlivnit její oběžnou dráhu. Ve zmíněné vzdálenosti by i drobná chyba v manévrování mohla být rozhodující – zasáhne DART asteroid, nebo jej mine vzájemnou rychlostí 21 000 km/h. DART svůj cíl spatří jen asi hodinu před kolizí, takže aby se maximalizovala pravděpodobnost, že sonda zasáhne tuto málo jasnou a z většiny neznámou planetku, je zapotřebí nový navigační systém, který by dokázal samostatně navádět sondu bez jakéhokoliv lidského zásahu.

K. Bernardová s vlajkami participujících zemí

Česká simulace letu na Měsíc (1/2)

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.

Sonda Lucy ponese zprávu pro nálezce

V 70. letech se čtyři sondy vydaly na cestu mimo Sluneční soustavu. Jakožto první lidmi vyrobené objekty mířící do mezihvězdného prostoru dostaly sondy Pioneer 10 a 11 speciální plaketu a sondy Voyager 1 a 2 pak zlatou desku. Ve všech případech šlo o symbolickou zprávu pro případné mimozemské nálezce, kteří by jednou mohli na tuto sondu narazit. NASA nyní chce tento odkaz obnovit. Sonda Lucy sice Sluneční soustavu neopustí, přesto dostane podobnou plaketu. Jelikož však zůstane v naší soustavě, nebude vzkaz určen mimozemšťanům, ale půjde spíše o časovou schránku určenou příštím generacím.

Jupiterův měsíc Europa - červené pruhy jsou tu jasně vidět.

Dopady těles na Europu

Na našem Měsíci jsou dobře vidět dopady mikrometeoroidů – jeho dávný povrch je posetý krátery. Jupiterův ledový měsíc Europa zažívá podobné bombardování a k tomu má jako bonus ještě porci intenzivní radiace. Když je povrchový materiál zvířen zásahem, dočká se hmota dopravená k povrchu zásahu vysokoenergetickým elektronem, který urychlil Jupiter. Vědci nyní studují účinky malých dopadů na povrch Europy. Vše je součástí příprav na misi Europa Clipper i na budoucí misi landeru. Europa je vědecky mimořádně zajímavá díky svému slanému oceánu pod silnou vrstvou ledu, ve kterém by mohly být podmínky pro vznik života. Tato voda také může pronikat skrz ledovou krustu na povrch měsíce.

Douglas D. Osheroff, nízké teploty a Columbia STS-107

Zkáza letu Challenger STS-51-L nebyla bohužel jedinou tragédií programu raketoplánů. Když se v únoru 2003 při přistání rozpadl raketoplán Columbia vracející se z mise STS-107, rozběhlo se důkladné vyšetřování. Podobně jako o 17 let dříve, i v tomto případě byl členem vyšetřovací komise fyzik a nositel Nobelovy ceny. Jmenoval se Douglas Osheroff. Na rozdíl od Richarda Feynmana, velmi dobře známého i lidem mimo fyzikální obec, Osheroff byl a stále je většině lidí prakticky absolutně neznámý. A to je škoda, neboť obohatil svůj obor i náš život o velmi zajímavé poznatky. Proto si dnes tohoto význačného muže podrobněji představíme.

Cubesaty systému TROPICS

CubeSaty pro sledování tropických bouří

Hurikánová sezóna roku 2020 byla jednou z nejintenzivnějších za celou dobu měření – čítala nevídaných 30 pojmenovaných bouří. Navíc došlo k vyrovnání rekordu v počtu deseti bouří, které byly klasifikovány jako rychle zesilující. Některé z nich zvýšily během necelých dvou dnů rychlost až o 160 km/h. Vědci potřebují více dat pro lepší předpovědi a také se hodí konzistentnější dohled nad tropickými oblastmi, kde se tyto bouře rodí. NASA proto vypustila malou družici, která má vyšlapat cestu k sestavě šesti družic TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Ty mají startovat v roce 2022 a společně by měly provádět mikrovlnná měření informující o srážkách, teplotách a vlhkosti vzduchu v bouři. Projekt nabízí především rychlé opakované návštěvy dané lokality.

Stín Ingenuity při jednom ze svých předchozích letů

Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.