StarRF
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.

Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 300 kilometrů od pobřeží.

Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASA a ESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.
Ještě nemáte dost po prvním snímku, který byl zveřejněn dnes v noci? Sledujte přenosy k uveřejnění dalších. NASA TV a Hvězdárna a planetárium Brno vysílají od 16:30 i s Dušanem Majerem z Kosmonautix.cz. V 18:30 se o souhrn pokusí i Astronomické události s naším redaktorem Martinem Gembecem a v tu chvíli má začít i hlavní tiskovka NASA. 12. července 12:45

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.
Dnes ve 23:00 SELČ má americký prezident představit první vědecký snímek z Webbova teleskopu. NASA TV nabídne přímý přenos. Další data budu zveřejněna zítra odpoledne. 11. července 22:15

Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.