sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 ( Advanced Composite Solar Sail System) hledá možnosti kompozitních materiálů. Jde o kombinaci materiálů s různými vlastnostmi, které by mohly vytvořit lehké nosníky vysouvané z CubeSatu. Data získaná z mise ACS3 budou přímo využita v návrzích budoucích kompozitních systémů slunečních plachetnic. Ty mohou být využity třeba jako včasná výstraha před extrémy kosmického počasí, hledání blízkozemních planetek, přenosu dat a jednou třeba najdou uplatnění i v pilotovaných misích.
Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA udělala další krok vstříc premiérovému startu rakety SLS. Na Kennedyho středisku v ikonické hale VAB připojila ke vznikajícímu prvnímu exempláři tohoto nosiče další díl – adaptér, který spojí centrální a horní stupeň rakety (který má být mimochodem usazen během příštího týdne). Pozemní týmy v hale VAB zvedly pomocí jeřábu v úterý adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a pak jej přemístily do sekce High Bay 3, kde došlo ke spojení se zbytkem rakety. LVSA tvoří strukturální rozhraní mezi centrálním stupněm SLS a horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Tento adaptér vznikl na Marshallově středisku v alabamském Huntsville pod dohledem hlavního dodavatele, kterým je společnost Teledyne Brown Engineering.
Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budou tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.
V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.
Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.
V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně
Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew Dragon k ISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.
Vrtulník v pondělí během 77,4 sekundy uletěl 160 metrů a přistál cca 133,5 metru od roveru Perseverance. 22. června 11:35
Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
