sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na Vandenbergově základně v Kalifornii jsou v plném proudu přípravy na start družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2) pro Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA. Agentura NASA pro kolegy z NOAA zajistila vývoj a konstrukci přístrojů, samotné družice a pozemních systémů, ale i vypuštění družic, které NOAA provozuje. Technici v průběhu září připravovali novou družici v útrobách Astrotech Space Operations, přičemž tato budova se nachází přímo na Vandenbergově základně. Družice JPSS-2 má na své palubě čtveřici pokročilých přístrojů, které budou sledovat počasí a vývoj klimatu na Zemi. Start je momentálně plánován nejdříve na 1. listopadu. Poletí se z rampy SLC-3 a využita bude nosná raketa Atlas V v konfiguraci 401. Nosič tedy bude mít aerodynamický kryt o průměru 4 metry, k prvnímu stupni nebude připojen žádný pomocný motor na tuhé pohonné látky a horní stupeň Centaur bude jednomotorový.
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.
Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.
První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.
Další týden je za námi a pro vás je opět přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere nově představený projekt evropského znovupoužitelného a možná i pilotovaného stroje SUSIE. Podíváme se však také na odklad startu rakety SLS na misi Artemis I, anebo na další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
15. září jsme na našem webu vydali článek popisující problémy, se kterými se potýká malá americká sonda CAPSTONE momentálně mířící k Měsíci. Připomeňme, že buďto v samém závěru zážehu z 8. září, nebo těsně po něm, došlo k zatím neupřesněné závadě, vlivem které sonda začala neřízeně rotovat. Situaci zhoršovala skutečnost, že se řídící počítač opakovaně restartoval a fotovoltaické panely nebyly schopny generovat dostatek energie k běžnému provozu. Od té doby se neobjevila žádná nová informace. Teprve až 21. září zástupci agentury NASA vydali sdělení, které je sice velmi stručné, ale dává určitou naději.
Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
Americký lander InSight dokázal zachytit seismické vlny vyvolané čtyřmi kameny z vesmíru, které dopadly na Mars v letech 2020 a 2021. Nejenže jde o první detekci takových nárazů pomocí palubního seismometru SEIS od přistání sondy v roce 2018, ale dokonce je to úplně poprvé, kdy byly seismické a akustické vlny z nárazu detekovány na Marsu. Nový článek publikovaný 19. září v časopise Nature Geoscience uvádí, že k dopadům došlo zhruba 85 a 290 kilometrů od oblasti Elysium Planitia, kde se nachází InSight. První s jistotou potvrzený dopad meteoroidu měl ze všech nejdramatičtější let. Do atmosféry Marsu vstoupil 5. září 2021 a ještě v atmosféře se rozpadl na nejméně tři kusy, z nichž každý po sobě zanechal kráter.
Když rover Perseverance na Marsu dorazil do dávné říční delty, začala tím jeho druhá vědecká kampaň. Ta je již v plném proudu a vozítko odebírá vzorky z míst, která vědci určili jako nejlepší pro nalezení důkazů případného dávného mikroskopického života na rudé planetě. Rover již odebral z oblasti vyschlé delty od 7. července čtyři vzorky, takže celkový počet získaných vědecky atraktivních vzorků vzrostl na 12. „K průzkumu jsme si kráter Jezero vybrali, protože jsme se domnívali, že měl nejlepší podmínky k tomu, aby poskytl vědecky perfektní vzorky. A teď víme, že jsme rover skutečně poslali na správné místo,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědu a dodává: „První dvě vědecké kampaně přinesly úžasnou různorodost vzorků, které se dopraví na Zemi v rámci programu Mars Sample Return.“
S tím, jak se NASA dostává stále blíže k návratu lidí na Měsíc, blíží se i historická výprava lidí k Marsu. V rámci obou projektů experti pracují kromě jiného i s myšlenkami nafukovacích obytných modulů. Ty by mohly najít uplatnění jak v lunárních povrchových základnách, tak i u planetoletů mířících k Marsu. Aby bylo jisté, že je tato technologie bezpečná, musí projít sérií zkoušek. Destrukční tlakové testy pomáhají dostat tuto technologii blíže k certifikaci pro pilotované mise. Inženýři díky nim mohou lépe určit, jak modul odolává vnitřnímu tlaku, ale také to, kde leží hranice, kdy už tlak způsobí selhání tkané struktury těla modulu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
