sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.

SES

Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.

SpaceEye-T

Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.

Officina Stellare

Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

CubeSat s laserovou komunikací

Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

Sonda Cosmic Background Explorer.

Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

ŽIVĚ A ČESKY: Start problémové mise CRS-25

Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 300 kilometrů od pobřeží.

Perseverance vybírá místo dalšího přistání

Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASA a ESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

ŽIVĚ: Další dechberoucí snímky z JWST

Ještě nemáte dost po prvním snímku, který byl zveřejněn dnes v noci? Sledujte přenosy k uveřejnění dalších. NASA TV a Hvězdárna a planetárium Brno vysílají od 16:30 i s Dušanem Majerem z Kosmonautix.cz. V 18:30 se o souhrn pokusí i Astronomické události s naším redaktorem Martinem Gembecem a v tu chvíli má začít i hlavní tiskovka NASA. 12. července 12:45

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.