StarRF
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zítra před osmou hodinou raní, se od startovní rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odlepí raketa Falcon 9 a bude vynášet kosmickou loď Crew Dragon Endeavour. Začne tak mise Crew-6. Další dlouhodobá pilotovaná mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Posádku tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout podle aktuálního plánu zhruba čtyřiadvacet hodin po startu. Sledovat s námi tuto misi budete moci u našeho česky komentovaného přenosu.
Je tu nedělní poledne a tedy ten nejlepší čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na chystaný první let nové rakety Terran 1. Společnost Relativity space se rozhodla zariskovat a neprovádět poslední statický zážeh. V dalších tématech se podíváme na přípravy na start pilotované mise Crew-6, zajímavý projekt pracující na akumulátorech pro použití v atmosféře Venuše a nevynecháme ani zážeh nové generace motorů RS-25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.
NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark Clampin, ředitel astrofyzikálního oddělení z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „ULTRASAT poskytne globální vědecké komunitě další důležité možnosti k novým pozorováním v nově vznikajícím oboru astrofyziky.“ Široké zorné pole teleskopu umožní rychle objevit a zachytit ultrafialové záření z kosmických zdrojů, které se mění v krátkém časovém období. Vědci zkombinují pozorování těchto krátkodobých jevů z ULTRASATu s informacemi od jiných misí – včetně tech, které se věnují částicovým
Rover Perseverance oslavil 18. února už druhé výročí od přistání v marsovském kráteru Jezero. Šestikolové vozítko poháněné energií z radioizotopového termoelektrického generátoru od té doby prozkoumává geologické útvary a sbírá vzorky, které představují první článek řetězce americko-evropských misí z programu MSR (Mars Sample Return). Za několik let se mají tyto vzorky dopravit na Zemi, kde budou analyzovány výkonnými přístroji. Vědce samozřejmě nejvíce zajímá, zda se v odebraném materiálu nenajdou stopy dávného mikrobiálního života. I kdyby to nevyšlo, stále platí, že analýza vzorků nám prozradí cenné informace o procesech, které formovaly povrch Marsu.
Na slunečním povrchu se objevila silná erupce, která vyvrcholila 17. února ve 21:16 SEČ. Tato událost nemohla uniknout bystrému zraku americké sondy SDO (Solar Dynamics Observatory), která nepřetržitě sleduje povrch naší životodárné hvězdy. Astronomové dělí sluneční erupce podle intenzity a jednotlivé úrovně se označují písmeny. Aktuální erupce měla klasifikovanou intenzitu X-2,2. Patřila tedy do kategorie X, kam se řadí nejsilnější erupce. Číslo za písmenem poskytuje přesnější údaje o její intenzitě.
Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulém díle popsaný vývoj příprav ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice ISS rozhodně nebyl koncem příběhu. I poté, co NASA do společného projektu přizvala partnery z Evropy, Kanady a Japonska, se několikrát změnila podoba plánované stanice. Poslední významná změna nastala, když bylo k projektu přizváno Rusko. Poté již návrh kosmické stanice začal připomínat podobu ISS, kterou známe dnes. Ostatně projekt Mezinárodní kosmické stanice před několika týdny oslavil krásné 25. výročí od podstatného milníku, který celý projekt posunul vstříc realizaci.
Jako kosti mimozemšťanů mohou pro někoho vypadat součástky kosmického hardwaru navržené umělou inteligencí. Při jejich návrhu však byl vzhled vedlejší – hlavní je, že váží méně, snáší větší zatížení a jejich vývoj trvá ve srovnání s částmi, které navrhují lidé, jen zlomek času. „Vypadají tak nějak divně a mimozemsky,“ říká s nadsázkou vývojový inženýr Ryan McClelland a dodává: „Ovšem jakmile je uvidíte v akci, tak všechno začne dávat smysl.“ Právě McClelland vyšlapal cestu k návrhů specializovaných a jedinečných dílů s využitím komerčně dostupných programů s umělou inteligencí. Na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu tak začal vznikat hardware, který sám McClelland označuje jako vyvinuté struktury (evolved structures).
Loňským úspěchem bezpilotní testovací mise Artemis I se otevírají brány k návratu lidí na Měsíc – tentokrát však mají astronauti navštívit zatím neprozkoumané oblasti v okolí jižního pólu, kde mají astronauti přistát v roce 2025. Jedním z přístrojů, které pomohou získat informace pro přípravu těchto výprav, je mimořádně citlivá kamera ShadowCam – jeden ze šesti přístrojů na palubě jihokorejské lunární sondy Danuri vypuštěné v srpnu 2022, která v prosinci dorazila na dráhu kolem Měsíce. Dřívější kamery na lunárních sond byly navrženy k pořizování snímků osvětleného povrchu. ShadowCam vyvinutá experty z Malin Space Science Systems a Arizona State University však má za úkol pořizovat snímky trvale zastíněných oblastí u měsíčních pólů. Tyto lokality se nikdy nedočkají přímého slunečního svitu a podle vědců by se tu měl nacházet vodní led. Právě zmrzlá voda je pro průzkumníky důležitý zdroj – z ledu se dá získat palivo, ale i kyslík.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.