SpaceForest
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.
Společnost Airbus se 3. května pochlubila čtveřicí fotografií, které zachycují nedávný průběh příprav druhého exempláře evropského servisního modulu lodi Orion, který je určen pro pilotovanou testovací misi Artemis II. Na fotografiích vidíme servisní modul po instalaci čtveřice skládacích fotovoltaických panelů. Po jejich instalaci byl servisní modul připraven na akustické zkoušky, během kterých bude vystaven intenzivnímu hluku, který odpovídá podmínkám při skutečném startu. Po této zkoušce dojde k odpojení panelů a jejich inspekci. Následně budou panely uloženy v ochranné dusíkové atmosféře, kde zůstanou dokud nepřijde čas na jejich definitivní instalaci na servisní modul. Připomeňme, že stále existuje možnost, že by se pilotovaná mise Artemis II mohla uskutečnit na konci roku 2024.
Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R (série se jmenuje podle první družice vypuštěné v jejím rámci) nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Tento kriticky důležitý test prověřoval, jak se pole pěti fotovoltaických panelů rozloží ze složené konfigurace, až se družice GOES-U dostane na požadovanou dráhu. Během zkoušky inženýři vyklápěli pětici panelů s pomocí odlehčovací konstrukce, která simulovala prostředí mikrogravitace na oběžné dráze. Každý z panelů měří na výšku přibližně 4 metry a na šířku 1,4 metru, přičemž váží zhruba 20,5 kg.
Důležitý subsystém pro nově připravovaný Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman byl nedávno doručen do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde byl instalován do přístroje WFI (Wide Field Instrument). Daný systém se označuje zkratkou sRCS (Simplified Relative Calibration System) a umožní astronomům s extrémní přesností měřit celkové množství světla, které vydávají kosmické objekty jako jsou galaxie a supernovy. Až Nancy Grace Roman Space Telescope v květnu 2027 odstartuje, budou vědci používat data ze sRCS k odhalení tajemství temné energie a temné hmoty, ale také k objevování exoplanet a studování mnoha oborů infračervené astronomie.
Tento týden mnozí ještě prožívali dozvuky letu první sestavy Super Heavy Starship, ale i tento týden byl napěchovaný významnými milníky. Kosmotýdeník vám opět shrne ty nejzajímavější kosmonautické události. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Měsíc, kde na palubě korejské sondy Danuri pořizuje snímky šikovná kamera ShadowCam, aby připravila data pro přistání posádky mise Artemis III. V dalších tématech se podíváme na neúspěch mise HAKUTO-R či první EVA astronauta ze Spojených arabských emirátů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.
Primární nosná konstrukce, kterou můžeme přirovnat ke kostře teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope se přesunula do čisté místnosti Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Na této základní nosné konstrukci nyní postupně vyroste platforma, která bude sloužit jako podpůrný prvek celé kosmické observatoře. Po svém startu v květnu 2027 má Nancy Grace Roman Space Telescope odhalit kromě jiného tajemství temné energie a temné hmoty, ale kromě toho bude pátrat také po exoplanetách, které se pokusí i snímkovat. Jeho využití v infračervené astrofyzice však bude mnohem širší.
V roce 2021 zasáhla planetu Mars dvě marsotřesení, jejichž vibrace pronikly hluboko do jádra rudé planety. Vědci tak získali nejlepší data v historii o velikosti a složení jádra. Sonda InSight přestala na Marsu pracovat vloni v prosinci, ale databáze údajů z jejího seismometru představuje pokladnici, ze které budou experti čerpat ještě desítky let. Analýza seismických vln ze dvou zmíněných otřesů z roku 2021 vědcům naznačila, že jádro z tekutého železa je menší a hustší, než se v minulosti předpokládalo. Nové poznatky, které představují historicky první přímá pozorování jádra jiné planety, byly podrobně rozebrány v rámci odborného článku, který vyšel 24. dubna ve Sborníku Národních akademií věd.
Výroba energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway zaznamenala v Palo Alto v Kalifornii další pokrok. Na levé fotografii je zachycen stav modulu v říjnu 2022, na pravé fotografii v březnu 2023. Fotografie byly sice pořízeny z opačných stran modulu, přesto dokumentují postup montáže. Nejprve byly z konstrukce modulu odmontovány zkušebně připevněné vnější desky, které budou tvořit protilehlé stěny modulu. Poté byla na centrální kompozitní válec se dvěma vertikálními deskami připojena jeho horní část, taktéž s vertikálními deskami. Nakonec byly připojeny čtyři horizontální desky a jejich stabilita byla zajištěna upevňovacími tyčemi.
Inženýři NASA prokázali, že vysoce pokročilé 3D tisknutelné materiály se značnou tepelnou odolností mohou vést k silnějším a odolnějším součástkám například letadel, ale i kosmických lodí. Tým expertů z NASA a Ohio State University se zaměřil na podrobný rozbor vlastností nové slitiny, která nese označení GRX-810 a své poznatky publikovali v recenzovaném článku zveřejněném v časopise Nature. „Tahle superslitina má potenciál dramaticky zlepšit pevnost a tuhost dílů a součástek používaných v letectví a kosmonautice,“ uvedl Tim Smith z Glennova střediska v Clevelandu, který vedl zmíněnou studii. Právě on společně s kolegou Christopherem Kantzosem stál už za objevem slitiny GRX-810.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.