sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sentinel-1C

Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.

Zhuque 2

Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.

SpaceX

Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Solar orbiter zachytil první erupci

Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.

Lasery – budoucnost kosmické komunikace

Už za pár týdnů (23. června) má do kosmického prostoru zamířit družice STPSat-6 patřící americkému ministerstvu obrany. Nás bude v rámci tohoto článku zajímat pouze jedno zařízení na její palubě, které se označuje zkratkou LCRD (Laser Communications Relay Demonstration). Jeho úkolem bude prokázat možnosti a schopnosti laserové komunikace. S tím, jak se neustále rozvíjí pilotovaná i nepilotovaná kosmonautika, mohly by budoucí mise využívat nového způsobu komunikace se Zemí. Už od počátku letů na oběžnou dráhu v 50. letech minulého století používaly družice (a později i kosmické lodě) rádiovou komunikaci k posílání dat na Zemi a přijímání pokynů opačným směrem. Laserová (též optická) komunikace tyto možnosti rozšíří o nesrovnatelně lepší možnosti.

Kosmotýdeník 452 (10.5. – 16.5.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sonda OSIRIS-REx vyrazila zpátky domů

Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.

Gateway (květen 2021)

Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice

Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel. Pro jejich detekci se používá řada metod, patří sem metoda radiálních rychlostí, mikročočky, transity

NASA souhlasí s komerční misí na ISS

NASA a Axiom Space podepsaly dohodu o první misi komerčních astronautů k ISS, která proběhne nejdříve v lednu 2022. „Jsme nadšeni, že vidíme, jak má více lidí přístup k vesmírným letům prostřednictvím této první soukromé mise lidí na stanici,“ uvedla Kathy Lueders, přidružená administrátorka pro pilotované mise z ředitelství NASA a dodala: „Jedním z našich původních cílů v rámci Commercial Low-Earth Orbit Development Program a opět v rámci našeho Commercial Low-Earth Orbit Development Program je to, že naši poskytovatelé mají jiné zákazníky než NASA, což může rozvíjet komerční ekonomiku na nízké oběžné dráze Země.“

Vylepšené středisko otestuje vozítko VIPER

Než bude moci americké vozítko VIPER vyšlapat cestu k dlouhodobému pilotovanému průzkumu Měsíce, musí nejprve projít sérií zevrubných testů mobility, které probíhají u Erijského jezera. Laboratoř simulovaných lunárních operací SLOPE Lab (Simulated Lunar Operations Laboratory) na Glennově středisku v Clevelandu ukrývá několik terénů, které napodobují situaci na Měsíci a Marsu. Právě zde se vyhodnocuje chování strojů při pohybu a inženýři tu také hledají limity aktuálních návrhů. S tím, jak jsou vozítka sofistikovanější a komplexnější, pomůže tým SLOPES přidávat unikátní možnosti, které pomohou simulovat terénní podmínky a chování vozítka i dlouho před vlastním startem.

Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)

S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném prostoru. Podskupinou těchto oděvů byly pak ty, které používala americká NASA při výstupech

Kosmotýdeník 451 (3.5. – 9.5.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát připravovaný první „pilotovaný“ start turistického raketového stroje New Shepard společnosti Blue Origin. Dále se podíváme na jmenování nového administrátora NASA, čínský start s vojenskými družicemi, anebo si připomeneme úspěšný let Starship SN-15. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.