sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Po letech vývoje, simulací, testů, ověřování a nakonec i sestavování v montážní hale VAB jsme se konečně dočkali okamžiku, kdy první sestavená raketa SLS zamíří na vzletovou rampu LC-39B, kde v následujících týdnech podstoupí mnoho testů, po kterých se opět vrátí do haly VAB. Můžeme se tedy těšit na pohledy, které jsme měli dosud možnost vidět pouze v počítačových animacích. O vývoz rakety usazené na mobilní vypouštěcí plošině se postará osvědčený Crawler transporter, který vozil už lunární rakety Saturn V či raketoplány. Před začátkem programu Artemis však prošel výraznou modernizací, která potkala i další prvky infrastruktury floridského kosmodromu. V našem článku naleznete přehrávač přímého přenosu této události.
Jedna velkolepá mise, která otestuje způsobilost nové super rakety a kosmické lodě k pilotovaným letům k Měsíci a dále. To je mise Artemis I. Za tímto všemi sledovaným startem, jehož dosažení je po letech na dosah ruky, se skrývá dalších deset rozměry malinkatých misí. Rozměrem sice malých, ambicemi ale odvážných misí. Deset CubeSatů, které poletí společně s Artemis I a budou plnit rozličné technologické a vědecké výzvy. Jedna mise zajímavější než druhá a všechny ve skoro kapesním vydání! My se dnes podíváme v rychlosti na jeden CubeSat, jehož primárním cílem je testování nových inovativních způsobů navigace a pohonu v meziplanetárním prostoru. Stále jde o 6U CubeSat, ale s cíli opět tak zajímavými, že by se za ně nemusela stydět lecjaká velká mise. Poznejte Team Miles.
Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.
Další týden je za námi a před vámi je teď připraveno čerstvé vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start íránské rakety Qased s vojenskou družicí. V dalších tématech se podíváme na to, zda náhodou Starliner neodstartuje dříve, nebo nahlédneme k hale VAB na Floridu, kde se připravuje první vývoz rakety SLS na rampu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První sestavený exemplář nové americké supertěžké rakety by se měl 17. března poprvé vydat na startovní rampu LC-39B. Zatím se stále nachází v útrobách montážní haly VAB, kde byl v průběhu loňského roku postupně sestaven z jednotlivých dílů a kde prošel i prvními komplexními testy. Ty se nyní chýlí ke konci a vše směřuje k historickému vývozu na rampu. Neklamnou známkou, že se tato velká událost blíží, je postupné odtahování přístupových plošin, díky kterým se mohli technici v minulých měsících dostat ke všem částem nosiče. V rámci tohoto článku Vám přinášíme fotografie z haly VAB, na kterých je postup z minulých dní velmi dobře vidět.
Americká družice OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1), která se má kromě jiného stát prvním kosmickým zařízením, které doplní pohonné látky družicím, které na doplňování pohonných látek nebyly stavěné, prošla kritickým zhodnocením návrhu. Jde o důležitý krok na cestě ke stavbě družice, jejích palubních systémů, ale i nezbytného pozemního vybavení. NASA a firma Maxar Technologies úspěšně zvládly zmíněné zhodnocení už v únoru, tedy necelý rok poté, co stejným milníkem prošla základní platforma této družice – tehdy se hodnocení zaměřovalo na komunikaci, dodávky energie a manévrování.
Sonda Psyche má startovat už v srpnu. Byl proto nejvyšší čas, aby dostala fotovoltaické panely a přiblížila se dokončení integrační fáze. Nyní je již téměř připravena na 2,4 miliardy kilometrů dlouhou cestu k záhadné a na kovy bohaté planetce stejného jména. Poté, co byly k jejímu tělu připojeny dva obří skládací fotovoltaické panely, proběhlo jejich rozložení na délku a opětovné složení. „Vidět poprvé plně sestavenou sondu je skvělý zážitek plný hrdosti,“ přiznává Brian Bone z JPL v jižní Kalifornii, který vede sestavování, testy a předstartovní provoz mise a dodává: „Tohle je opravdu zajímavá fáze. Cítíte, jak se všechno spojuje.“
Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.
Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
