křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.

ECAPS AB

Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.

iRocket

Plány společnosti Innovative Rocket Technologies (iRocket) na plně opakovaně použitelný nosič pro vynášení družic získaly podporu po prvním letovém testu střely krátkého doletu IRX-100, u které startup doufá, že v blízké budoucnosti vygeneruje příjmy na podporu svého orbitálního nosiče Shockwave.

SpaceX

Ministerstvo letectva schválilo návrh společnosti SpaceX zdvojnásobit počet startů na vesmírné základně Vandenberg a začít tam využívat druhou odpalovací rampu.

Scanway

Polský výrobce optických systémů Scanway Space získal svou první zakázku od americké společnosti, v tomto případě od Intuitive Machines, na multispektrální dalekohled pro mapování povrchu Měsíce.

Beyond Gravity

Společnost Beyond Gravity zvažuje rozšíření výroby pohonných mechanismů solárních panelů na Floridě na podporu projektu Golden Dome a dalších amerických vesmírných projektů poté, co zdvojnásobila výrobní prostor v Evropě pro hardware, který udržuje družice namířené směrem ke Slunci.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Nancy Grace Roman Space Telescope dostal fotovoltaické panely

14. a 16. června technici provedli jeden z posledních kroků v rámci sestavování Nancy Grace Roman Space Telescope, když k observatoři připojili její fotovoltaické panely, přesněji řečeno Solar Array Sun Shield (sluneční štít fotovoltaických článků). Tato konstrukce totiž nebude jen vyrábět elektřinu, ale zároveň bude teleskop stínit, aby mohl provádět svá pozorování a udržel své přístroje v chladu.

Sláva! SLS, Orion i Gateway mají zajištěnou budoucnost!

Minulý týden prošel ve Spojených státech schvalovacím procesem rozsáhlý balíček týkající se daní a výdajů. Minulou středu jej schválil Senát, o den později pak Sněmovna reprezentantů a 4. července (stylově na Den nezávislosti) jej podepsal prezident Donald Trump. Zákon H.R. 1, který bývá někdy označován také jako „Velký, krásný zákon“, prošel Kongresem díky zvláštnímu postupu zvanému rozpočtové usmíření – ten umožňuje schválit zákon prostou většinou, bez rizika, že ho opozice zablokuje obstrukcemi. Tento zákon je oddělený od schvalování rozpočtů na fiskální rok 2026, ve kterém je i návrh rozpočtu NASA a dalších agentur. Ovšem ve Velkém krásném zákoně jsou pasáže, které se týkají americké kosmické agentury.

NASA prodlouží misi sledující kvalitu ovzduší

Od svého startu v roce 2023 se mise TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) od NASA z výšky 36 000 kilometrů věnuje měření kvality vzduchu. 19. června mise úspěšně zakončila svou 20 měsíců trvající základní misi. Díky kvalitě jejích dosavadních měření byla mise prodloužena nejméně do září 2026. TEMPO je první misí NASA, která používá spektrometr k pravidelným měřením (jednou za hodinu za denního světla) kvality ovzduší nad Severní Amerikou. Dokáže pozorovat detaily s rozlišením pár kilometrů, což představuje oproti minulým misím podobného určení výrazný pokrok.

Družicová platforma mise Arcstone funguje správně

Postupné uvádění do provozu systémů na družicové platformě družice Arcstone bylo dokončeno. Mise nyní pokračuje uváděním do provozu a testy dalších kusů hardwaru. Předpokládá se, že sběr vědeckých měření (tzv. první světlo – first light) by mohl proběhnout přibližně tři týdny po startu. Arscstone je technologický demonstrátor, který má pomoci zlepšit budoucí kosmický výzkum použití slunečního světla, které se odráží od povrchu Měsíce. Bude tak možné přesně doladit přístroje na družicích, které sledují Zemi i jiná kosmická tělesa. Družice Arcstone se nachází na nízké oběžné dráze Země, kde může pozorovat Slunce i Měsíc, aniž by ji rušila atmosféra. Tento CubeSat o velikosti krabice na boty měří lunární spektrální odrazivost – kolik světla Měsíc odráží na různých vlnových délkách.

Závod o návrat na Měsíc (červenec 2025)

V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.

NASA rozhodla – v Sojuzu MS-29 poletí Anil Menon

Americký astronaut Anil Menon se vydá na svou první kosmickou misi na Mezinárodní kosmickou stanici v pozici člena 75. dlouhodobé expedice. Agentura NASA oznámila, že Menon odstartuje v červnu 2026 na palubě lodi Sojuz MS-29 od agentury Roskosmos a společnost mu budou dělat dva ruští kolegové – Pjotr Dubrov a Anna Kikina. Po startu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dojde ke spojení lodi se stanicí a posádka Sojuzu poté na orbitálním komplexu stráví zhruba osm měsíců. Během té doby bude Menon provádět vědecký výzkum a technologické demonstrace, které mají připravit lidstvo na další kosmické mise a přinášet výhody lidem na Zemi.

Nová slitina pro superstabilní struktury k objevování exoplanet

Jedním z cílů astrofyzikální divize agentury NASA je určit, zda jsme ve vesmíru sami. Astrofyzikální mise hledají odpověď na tuto otázku hledáním planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet), které by mohly hostit život. V průběhu posledních dvou dekád se vědcům podařilo vyvinout metody, kterými mohou podrobným pozorováním mateřských hvězd pomocí pokročilých teleskopů detekovat atmosféry exoplanet. Když světlo hvězdy projde atmosférou planety, případě se odrazí, či vyzáří z povrchu planety, teleskopy mohou změřit jeho intenzitu a spektrum (velmi zjednodušeně barvu). Vědci mohou analýzou těchto dat zaznamenat různé mezery ve spektru způsobené přítomností plynů v atmosféře dané exoplanety. Rozbory těchto vzorů pak vědcům umožňují určit, jaké plyny se v těchto atmosférách nacházejí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.