DSS-14
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
Bílý dům znovu předložil nominaci na zástupce administrátora NASA. Stále však hledá nového kandidáta na pozici finančního ředitele agentury.
Provozovatel španělské vojenské komunikační družice SpainSat NG 2, která utrpěla zásah vesmírných částic, ji odepsal s tím, že již nemůže plnit svou misi.
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Japonský startup zabývající se vývojem nosných raket Interstellar Technologies získal téměř 130 milionů dolarů na pokračování ve vývoji své malé nosné rakety Zero.
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union), tedy mezinárodní nevládní výzkumná organizace a světová autorita v pojmenovávání kosmických objektů, schválila návrh oficiálních jmen povrchových útvarů na planetce Donaldjohanson, kterou 20. dubna letošního roku navštívila americká sonda Lucy. V narážce na fosilní inspiraci pro názvy jak planetky tak i kosmické sondy výběr IAU schválil pojmenování podle významných míst a objevů na Zemi, které prohlubují naše porozumění původu lidstva.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA a přetahované mezi Bílým domem a Kongresem. V dalších tématech se můžete těšit na poměřování čínských a amerických výzvědných družic, přípravu na misi prodloužené verze lodi Cygnus anebo na připomenutí unikátního objevu na Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
NASA očekává, že v rámci revidovaného přístupu agentury k přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice vynaloží až 1,5 miliardy dolarů na podporu nejméně dvou společností, které budou demonstrovat použití vesmírné stanice s posádkou.
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.