BlackSky
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jsou věci, které by člověka ani v nejšílenějším snu nenapadly, že se mohou stát. Jsou natolik iracionální a absurdní a nepravděpodobné, že jednomu ani nevytane na mysl, že by se mohly stát. Leč stávají se. Jako nám tuhle v Alabamě. V předminulém díle seriálu Cesta (nejen) na kosmodrom jsme se poněkud tajuplně 10. února rozloučili s tím, že jsme NĚCO výjimečného zahlédli. A potom jsem ji spatřil. „Michale, vidíš to? Vidíš to, co já?“ „Jo, nějaká plesnivá deska. Ale říkal jsem si, že asi bude hrozně vzácná, tak už jsem ji už vyfotil.“ „Jestli je to to, co si myslím…“ Přistoupil jsem k objektu blíže. Bylo to ONO. A co to tedy bylo? Na první pohled špinavá olezlá krychle výšky téměř patrového domku, která byla odložená u plotu zcela stranou hlavních turistických proudů. Navíc za terénní vlnou, aby nepoutala pozornost nebo nekazila fotografie. Když jsem krychli obešel, byl jsem si jistý, že je to, co mě napoprvé napadlo. Měla na sobě tři do trojúhelníku uspořádané velké otvory. Bylo to
Říká se, že žádný dobrý příběh nezačíná slovy „podrž mi ten salát“. Ani ten náš. Ale stejně tak nezačíná obvyklým „podrž mi tu plechovku piva“. Začíná slovy „podrž mi to burito“, která zazněla ve fast foodu s tex-mex jídlem. Bylo pondělí 9. února krátce po poledni, čas oběda. Už 24 hodin (s drobnými přestávkami a jednou větší na noc) jsme odpočítávali míle mezi Starbase a mysem Canaveral. A byli jsme zrovna v Alabamě, když nastal čas oběda. I zašli jsme a při té příležitosti zkontrolovali zprávy. Jednou z nich bylo, že se start mise Crew 12 na raketě Falcon 9 odkládá o 24 hodin. Ze středečního časného rána místního času na ráno čtvrteční. (Nakonec se odkládalo ještě jednou, ale to už pro náš příběh není podstatné.)
Ředitel Marshallova vesmírného letového centra NASA náhle odstoupil z funkce a stal se tak třetím ředitelem centra NASA, který v posledních měsících odchází.
Už malé děti se při svých hrách učí, že když zkusí na krychli postavit válec, takže na sebe obě části nesedí přesně. Malí zvídavci tak pochopí, že potřebují nějaký mezičlánek, adaptér, který obě části plynule propojí. Něco podobného, jen v mnohem větším a komplexnějším měřítku, se týká také integrace nové americké rakety SLS a kosmické lodi Orion pro program Artemis. Jejich spojení by nebylo možné bez adaptérů, které se už stavějí, testují a ladí v Marshallově středisku v alabamském Hutsville. Nyní toto středisko NASA ukrývá celkem šest adaptérů, které podpoří odvážné pilotované mise z programu Artemis.
Posledních několik dílů jsme se věnovali strojům z devadesátých let, které měly posunout technologie a možnosti vesmírné dopravy. Žádný z programů RLV (Reusable Launch Vehicle) se však nikdy nedostal do „ostrého“ provozu. Jeden skončil zničením, druhý exemplář byl hotov z 85 %, když byl zrušen a třetí zůstal u atmosférických letů v podvěsu nosného letounu. Ve zpětném hodnocení celé této dekády byla zmiňována především jedna základní informace o tom, že samotný vývoj a celý program byly už od začátku příliš optimistické. Následný vývoj událostí prokázal pravdivost této myšlenky. Přesto z tohoto období vzešel jeden stroj, jehož pozdější nástupce se i dnes opakovaně vrací na orbitu, což asi většina lidí třeba vůbec netuší.
V minulém díle jsme pokračovali v oživeném programu X-34, který navázal na svoje základy z prvního pokusu o vývoj. Nyní byl X-34 skromnějších parametrů a s jasným určením provozu, tedy ověření koncepce RLV (Reusable Launch Vehicle) a následně nových technologií. Vývojem a výrobou byla pověřena společnost Orbital, která stála i na začátku první verze, tehdy však ještě se společností Rockwell jako partnerem. V průběhu druhé vlny musela NASA řešit i problémy, které se netýkaly samotné techniky a vývoje, ale čistě politické boje o budoucí letové zkoušky, tedy „tahanice“, na kterém letišti se bude létat. Logickou volbou byla základna Edwards, která měla velmi bohatou historii v experimentálních letech a konec konců na to byla i od začátku určena. Dnešním dílem tak ukončíme povídání o X-34 a shrneme celý koncept RLV z let devadesátých.
Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.
Marshallovo středisko vesmírných letů (Lisa Watson-Morgan) povede program letů k Měsíci. Na Houston zbyde „jen“ Gateway a vzletový modul landeru. 14. srpna 01:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.