Washington Harbour Partners
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Společnost Eutelsat podepsala dohodu s francouzským startupem MaiaSpace o vynesení některých ze svých družic OneWeb v rámci doplňování počtu.
Americké vesmírné síly ukončily průzkumné úsilí o přidání menších a levnějších navigačních družic k posílení globálního pozičního systému (GPS) a odložily tak program, který byl označen za prioritní.
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
Bílý dům znovu předložil nominaci na zástupce administrátora NASA. Stále však hledá nového kandidáta na pozici finančního ředitele agentury.
Provozovatel španělské vojenské komunikační družice SpainSat NG 2, která utrpěla zásah vesmírných částic, ji odepsal s tím, že již nemůže plnit svou misi.
Německá společnost Isar Aerospace se připravuje na druhý start své rakety Spectrum, tentokrát s několika družicemina palubě.
Čína provedla statický zážeh nové opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12B. Zážeh proběhl v testovací zóně Dongfeng Commercial Space Innovation na kosmodromu Jiuquan.
Čína zveřejnila koordinované dokumenty popisující dvojité mise na okraj sluneční soustavy, což naznačuje, že dlouho studovaný projekt se blíží formálnímu schválení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve dnech 13. a 14. května se konalo zasedání Poradního výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz, avizované v minulém dílu našeho seriálu. Na zasedání byly představeny podrobnosti z revidovaného plánu programu Artemis. Ačkoli některé kusé informace prosákly na veřejnost již dříve, oficiální dokumenty ze zasedání vnesly jasnější představu jak o vývoji a přípravě Gateway, tak o chystaném návratu na Měsíc. Připomeňme, že vyvíjená kosmická stanice Gateway bude určená k provádění vědeckých experimentů na vysoké oběžné dráze Měsíce, k podpoře pilotovaných expedic na Měsíc a jako zkušební platforma pro přípravu budoucích misí k Marsu.
Z lidského odpadního produktu se může stát takzvaný superplastifikátor – moč astronautů by mohla být užitečným zdrojem, který by se postaral o výrobu pevného betonu pro základnu na Měsíci. Nedávný výzkum agentury ESA totiž prokázal, že močovina, tedy hlavní organická složka moči, způsobí, že beton, který ji obsahuje, je před zatvrdnutím do finálního tvrdého stavu mnohem poddajnější. Vědci zjistili, že po přidání močoviny do lunární geopolymerní směsi, což je materiál podobný betonu, jsou pozorovány lepší výsledky než při použití jiných druhů superplastifikátorů jako je třeba naftalen či polykarboxyláty, které mají za úkol snižovat množství potřebné vody.
Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.
Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.
Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07
Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.
Až na Měsíci přistanou astronauti v rámci programu Artemis, měli by zkusit využívat místní zdroje – třeba vodu. Jedná se o těžký a tím pádem i drahý zdroj pro dopravu ze Země a tudíž by budoucí průzkumníci měli hledat led v místě přistání. Po vytěžení dojde k jeho roztavení a vyčištění, aby mohla být voda poživatelná nebo využitelná pro výrobu raketového paliva. Ale kolik vody na Měsíci vlastně je a kde ji můžeme najít? Tady se budou hodit data z projektu Lunar Flashlight. Jde o malý cubesat přibližně o velikosti poštovní schránky (6U), který má na trvale zastíněných dnech lunárních kráterů hledat přirozeně se vyskytující povrchový led. Projekt má startovat už příští rok jakožto část sekundárního nákladu mise Artemis I.
Lunární regolit je nepříjemný protivník. Jeho zrníčka jsou jemná jako prach, ale pozor, zdání klame! Jejich hrany jsou ostré jako skleněné střepy. Třeba během výpravy Apollo 17 si astronauti stěžovali, jak tento velejemný prášek pronikl prakticky všude. Pokryl jejich skafandry, kterým zablokoval ramenní klouby, dostal se do obytné části a způsobil i symptomy dočasné regolitové senné rýmy, kterou si prožil astronaut Harrison Schmitt. Tyto příznaky naštěstí rychle odezněly, ale problém, který lunární regolit představuje pro budoucí mise tu zůstává.
Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.
Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.