Štítek ‘Měsíc’

Vesmírné výzvy – prosinec 2018

Naši odběratelé na YouTube dostali hodinu po začátku nového roku dárek – na nejslavnějším videoportálu jsme pro ně zpřístupnili archiv 111 dílů pořadu Vesmírné výzvy. Ty totiž od Nového roku vychází právě tam. Důkazem budiž i nejnovější díl, který rekapituluje prosinec a k jehož sledování Vás nyní zveme. Jelikož se toho v prosinci událo hodně, jedná se o nejdelší díl v historii – najdete v něm třeba osm hlavních témat (přílet sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu, start lunární sondy Chang’e 4, třetí použití prvního stupně Falconu 9, start mise lodi Dragon CRS-16, start Falconu 9 s navigační družicí GPS, start Sojuzu MS-11, ruský výstup do volného prostoru k inspekci navrtaného Sojuzu a návrat Sojuzu MS-09).

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Evropa na cestě k radionuklidovým zdrojům pro vesmír

Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.

Posádka v zárodku Gateway v roce 2024? (2. díl)

Vizualizace sestavy ESPRIT/Utilization Element spojené s modulem PPE - Americký Modul pro využívání je vyznačen modře.

Jaké je vlastně odůvodnění pro Gateway? K čemu bude v pilotované kosmonautice prospěšná? Když jsme se před čtvrt rokem pokusili shrnout dostupné informace k pilotované kosmické misi Orionu, známé pod označením Exploration Mission-3, na tyto informace nedošlo. Zatímco cílem EM-2 v roce 2022 je pilotovaný oblet Měsíce bez navedení na jeho oběžnou dráhu, při letu EM-3 v roce 2024 má být cílem eliptická polární oběžná dráha Měsíce, označovaná jako NRHO.

Chang’e 4 krouží kolem Měsíce

Sonda provedla manévr, který snížil relativní rychlost vůči Měsíci z 2,4 km/s na 1,6 km/s a je na dráze 100 × 400 km. První a poslední korekce nebyly potřeba. 13. prosince 0:15

Signál z Chang’e 4

Na internetu se objevil screenshot potvrzující příjem signálu z čínské lunární sondy9. prosince 0:32

Dráha Chang’e 4

Po včerejším startu je sestava na dráze 200 × 420 000 km a k přistání v pánvi South Pole-Aitken je plánováno na 4. ledna. 8. prosince 10:59

ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce

Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!

NASA chce využívat soukromé lunární landery

Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.

PSP vyfotila Zemi

25. září pořídil přístroj WISPR na sondě Parker Solar Probe snímek Země ze vzdálenosti cca. 43 milionů kilometrů. Na detailu je vidět i Měsíc. 25. října 12:53