sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V poslední přednášce tohoto týdne se zaměříme na jeden z klíčových bodů programu Apollo, kterým bezesporu byly skafandry. Seznámíme se s jeho postupným vývojem, s použitím v programu Mercury, na který ihned navázal vývoj skafandru pro lodi Apollo. Skafandr samotný se skládal z několika částí, které můžeme rozdělit pro jednoduchost na dvě, přetlakový oblek samotný, který vyvíjela firma ILC Dover a batoh, jehož vývoj zajišťovala společnost Hamilton Standard. Dnešní přednáška bude však i o peripetiích, nečekaných problémech i o komplikacích, které přinesla spolupráce těchto dvou firem. Ať tak nebo tak, výsledkem tohoto postupného procesu se na konci 60. let stal skafandr, který dokázal ochránit astronauty během programu Apollo a umožňoval i výstupy do otevřeného prostoru během provozu orbitální stanice Skylab. S vývojem lunárního skafandru A7L nás seznámí redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, přednáška samotná pak zazněla v rámci každoročního semináře o Kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích. Při této příležitosti bych chtěl veřejně poděkovat uživateli discordu s nikem mses, který spojil zvukový záznam přednášky s prezentací autora.
Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.
Technika a miniaturizace dělají ohromné pokroky – zatímco ještě relativně nedávno byly miniaturní kamery výsadou filmů o špionech, dnes mohou najít uplatnění i v kosmickém výzkumu. Dnes bude řeč o malých černých kamerách, které mají rozměry srovnatelné sotva s polovinou počítačové myši. Tyto kamery nemají pracovat samy – inženýři chtějí použít čtyři exempláře najednou, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které probíhají pod landerem v době, kdy přistává na povrchu Měsíce a spaliny z přistávacích motorů začnou odfoukávat jemné částečky regolitu.
Když se sovětští konstruktéři naučili měkce přistávat na Měsíci a zpátky na Zemi dopravili první gramy vzorků měsíčního regolitu, nastal čas posunout se dál a vytyčit si další, náročnější úkoly. V rámci minisérie věnované návratu vzorků z povrchu Měsíce pomocí sovětských sond Luna se nyní dostáváme k modernizované řadě E8-5M. Jako první přichází na řadu neúspěšná mise Luna 23.
V minulém díle jsme se měli možnost podívat na úspěch sovětské sondy Luna 16, která na Zemi jako první nepilotované těleso dopravila vzorky z Měsíce. Na ni měla navázat sonda Luna 18. Ta však na Měsíci přistála tvrdě, takže musela nastoupit sonda Luna 20. Ta sice neměla při odběru jednoduché podmínky, ale nakonec dokázala na Zemi dopravit 30 gramů vzorků z Měsíce.
Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.
NASA se dlouhodobě snaží spolupracovat s různými soukromými firmami na různých úkolech – kromě jiného i na zajištění pokročilé navigace a možností přistání pro budoucí lunární mise. Nedávno například proběhla zkouška softwaru od NASA společně s navigačním systémem, který vytvořila firma Blue Origin. Během testu inženýři rozběhli v reálném čase simulaci přistání u jižního pólu Měsíce. Ukázalo se, že software od agentury byl správně integrován s navigačním systémem BlueNav-L od Blue Origin. Tato zkouška ukázala schopnost zpracovávat v reálném čase snímky za účelem identifikace geografických útvarů na povrchu Měsíce – byť při zkoušce pouze simulovaném. Díky tomu systém poskytuje landeru velmi přesné informace o jeho pozici.
Výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě nedávno vložili malé robotické vozítko do 120 tun těžké komory naplněné prachem a kameny, které simulují lunární regolit. Čtyřkolové vozítko CubeRover přejíždělo přes duny tvořené ostrým prachem, otáčelo se na místě a zkoušelo jezdit nahoru a dolů po prudkém svahu, který byl vytvořen v laboratoři GMRO (Granular Mechanics and Regolith Operations). Celkově vozítko provedlo více než 150 testů mobility. Tvůrce roveru, firma Astrobotic Technology z Pittsburghu spolupracovala s týmem Swamp Works z Kennedyho střediska. Spolupráce se zaměřila především na manévrovatelnost vozítka a to, jak zajistit správné fungování senzorů, motorů a dalších systémů v prašném prostředí.
Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.
V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
