Oblet Měsíce v rámci mise Artemis II přitáhl pozornost celého světa. Ve skutečnosti se ale za tímto návratem skrývá mnohem víc než jen vědecký nebo technologický pokrok. V pozadí se totiž znovu rozehrává tichý, ale o to zásadnější souboj: Spojené státy a Čína soupeří o to, kdo jako první vrátí člověka na měsíční povrch a udá směr další éře dobývání vesmíru. Proč je to ale tak důležité? Na to a další otázky se pokusíme odpovědět v dnešním článku.
Vědci z fyzikálního ústavu PRL z indického Ahmedabádu provedli podrobný průzkum podpovrchového ledu v okolí jižního pólu Měsíce a využili k tomu pozorování provedení dvoufrekvenčním radarem se syntetickou aperturou DFSAR z mise Chandrayaan-2. Jedná se o první plně polarimetrický přístroj pro studium Měsíce a využívá frekvenčních pásem L- a S-. Studie se zaměřila na dvojitě zastíněné krátery, což je speciální kategorie kráterů, které se nacházejí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. Díky trvalému odclonění slunečního světla a tepelného záření jsou tyto oblasti extrémně chladné (jen okolo 25 K) a považují se za vhodné k zachování vodního ledu po dlouhá geologická období. Jejich studie nyní vyšla v časopise Nature.
Na Glennově středisku v Clevelandu nedávno objevili materiál, díky kterému by si budoucí astronauti mířící na mise k Měsíci mohli zabalit méně nákladu. NASA momentálně prozkoumává způsoby, kterými by průzkumníci mohli využívat místní zdroje, což obnáší také tavení lunárních hornin, aby z nich mohli extrahovat kovy pro stavbu infastruktury, ale také kyslík pro podporu života i pohon raketových motorů. V rámci postgraduálního stipendijního programu „Space Technology Graduate Research Opportunities“ agentury NASA se Kevin Yu, který v současné době působí jako technolog v Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, spojil s Jamesou Stokes, inženýrkou zabývajícím se výzkumem materiálů v Glennově středisku, aby společně zkoumali, jak různé látky reagují se roztaveným měsíčním prachem.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 27. 05. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška povypráví o nedávno proběhlé misi Artemis II a Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 27. května 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Artemis II – Jiří Myška Stručná historie […]
Administrátor NASA Jared Isaacman vystoupil 27. dubna před rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů a odpovídal na dotazy zákonodárců. Během slyšení se ho předseda výboru Hal Rogers zeptal, nakolik si je jistý, že mise Artemis III zůstane v plánovaném harmonogramu. Isaacman řekl, že od obou dodavatelů lunárních landerů dostal odpovědi. Představitelé společností SpaceX a Blue Origin ho ujistili, že jejich landery budou připraveny pro dokování s Orionem a testy na oběžné dráze Země koncem roku 2027. Před pouhými dvěma měsíci Isaacman veřejně vyhlásil plán realizovat misi Artemis III v polovině roku 2027 a už nyní oznamuje Kongresu odklad na konec téhož roku…
Jelikož se NASA poohlíží po průzkumu Měsíce, Marsu i vzdálenějších cílů, musí výzkumníci vyvinout materiály schopné odolávat extrémním teplotám, které jsou na měsících či jiných planetách. V mrazivých podmínkách se i jinak pružná guma může roztříštit jako sklo, desky tištěných spojů mohou selhat a elektrická spojení zamrznout, či popraskat. Získání hlubšího pochopení toho, jak materiály reagují na teplotní extrémy, je kriticky důležité. Platí to především proto, že NASA plánuje vybudovat základnu u jižního pólu Měsíce, kde povrchové teploty létají od extrémních výšin za dne do mrazivých hlubin za noci. Výzkumníci proto vyvinuli přelomovou metodu, pro testování, jak materiály odolávají extrémnímu chladu. Experti z Glennova střediska v Clevelandu vyvinuli LESTR (Lunar Environment Structural Test Rig), stroj, který může testovat materiály, elektroniku a další letový hardware při teplotách až 40 kelvinů, tedy okolo -233 °C.
První exemplář lunárního landeru Blue Moon Mk1 s přezdívkou Endurance je demonstrační misí, která má posunout vpřed možnosti programu Human Landing Systems, který podporuje program Artemis. Zkoušky ve vakuové komoře A představují model spolupráce veřejného a soukromého sektoru, přičemž firma Blue Origin provádí práce na základě dohody Space Act Agreement s náhradou nákladů. Endurance má demonstrovat přesné přistávání, kryogenní pohon a možnosti autonomních řídících a navigačních systémů. Kromě tohoto primárního úkolu bude mít na své palubě také dva vědecké a technologické náklady od NASA. Oba budou letos k jižnímu pólu Měsíce dopraveny v rámci iniciativy CLPS.
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 29. 04. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce a dále Vítězslav Škorpík, kterého znáte nejen jako redaktora Kosmonautixu, pohovoří na téma reliktního záření. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce tentokrát začíná v 18:00! středa 29. dubna 2026 od 18:00 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Stručná […]
Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti…
