sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci programu Artemis chce NASA dosáhnout dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci, což otevře lunární povrch mnohem většímu výzkumu než doposud. Tato rostoucí aktivita bude vyžadovat nové a také robustnější komunikační, navigační a síťové schopnosti. Experti NASA zapojení do programu SCaN ( Space Communications and Navigation) proto vyvinuli architekturu LunaNet, která má splnit tyto požadavky. LunaNet využije inovativní síťové techniky, standardy a rozšiřitelný framework pro rychlé rozšíření síťových možností na Měsíci. To umožní průmyslovým firmám, akademickým institucím a mezinárodním partnerům budovat a provozovat uzly sítě LunaNet společně s NASA. Tyto uzly budou nabízet misím čtyři různé služby: síťové, navigační, detekční a informační a konečně i radiooptické vědecké služby.
Uteklo nám dalších sedm dní a je tedy ideální čas na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se dnes v hlavním tématu podíváme na šikovný tahač, který má ambici rozvážet malé náklady mezi geostacionární a měsíční dráhou. Dále se podíváme na další odklad letu mise OFT-2 lodi Starliner, anebo na unikátní video z testu kyslíkové nádrže nové ruské rakety Sojuz 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).
Povrch Měsíce je opravdu drsné prostředí – není tu žádná atmosféra, úroveň gravitace je jen slabá a vše komplikuje všudypřítomný prach (lunární regolit). Aby toho nebylo málo, je povrch Měsíce pravidelně bombardován mikrometeority, což jsou maličké úlomky kamenů či kovu. Své trpasličí rozměry a hmotnost však vyvažují velkou rychlostí, která může dosahovat až 35 000 km/h (nebo chcete-li 10 km/s). Tyto podmínky mohou představovat riziko pro astronauty, jejich obytné moduly i kosmické lodě. Experti z Glennova výzkumného střediska proto využili tamní balistickou laboratoř k výzkumu, který má pomoci vybrat nejvhodnější materiály pro budoucí mise programu Artemis. Vědci především chtěli předpovědět, jak se budou jednotlivé vzorky chovat při pobytu na povrchu Měsíce.
Agentura ESA oznámila podpis kontraktu s firmou SSTL (Surrey Satellite Technology Ltd). ESA se tak stane hlavním zákazníkem jejich technologie Lunar Pathfinder, která má startovat v roce 2024 a měla by poskytnout komunikační služby v okolí Měsíce. Na další roky se chystá realizace velkého množství misí k Měsíci, přičemž do mnoha z nich je zapojena agentura ESA. Nejde přitom jen o program Artemis, ale i komerční lunární landery, ruské mise Luna 25 a 27, nebo budoucí velký evropský lander EL3. Lunar Pathfinder je prvním krokem agentury ESA k odvážné vizi Moonlight, v rámci které má vzniknout síť komunikačních a retranslačních družic, které by sloužily uživatelům po celém světě. Takové družice by také mohly poskytnout navigační data pro lunární průzkum – podobně, jako dnes používáme na Zemi GPS či Galileo.
V rámci plánu na restart pilotovaného průzkumu Měsíce chce NASA otestovat vypočítanou stabilitu jeho vysoce eliptické polární oběžné dráhy, pojmenované NRHO. Sedmidenní oběžná dráha ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem má v záměru NASA na zajištění udržitelné lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu hrát významnou roli. V posledním čtvrtletí tohoto roku chce proto NASA na NRHO vyslat předchůdce stanice Gateway a dalších prvků programu Artemis, sondu CAPSTONE. Ta má být vůbec prvním umělým kosmickým tělesem, které bude na této dráze létat.
Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku takového produktu, pouze sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových podniků pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna ilustrace LTV z dílny grafiků NASA, která nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.
Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.
Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.
Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
