HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus o start nové rakety SpaceX s názvem Starship. Další událostí tohoto měsíce byl
Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními. 28. března 10:20
Pokud se nic nepokazí, odstartuje už zítra v 1:35 našeho času z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan raketa Dlouhý pochod 8. Ta při své celkově třetí misi (přičemž jednou letěla ve verzi pouze s centrálním stupněm) vynese retranslační družici Queqiao-2. Ta se usadí na oběžné dráze okolo Měsíce s výškou 300 km × 8600 km a sklonem 54,8°. Jejím úkolem je zajistit obousměrný přenos dat mezi zmíněnými oblastmi. Queqiao-2 bude plnit roli retranslační družice nejen pro misi Chang’e 6 (má startovat začátkem května, aby na Zemi dopravila vzorky z odvrácené strany Měsíce), ale i pro mise Chang’e 7 a Chang’e 8, které v letech 2026 a 2028 vyrazí do oblasti jižního pólu Měsíce.
Dvě čínské kosmické sondy, které zřejmě mířily na dráhu kolem Měsíce, jsou nyní pravděpodobně nepoužitelné, jelikož horní stupeň jejich rakety Dlouhý pochod potkala závada. Raketa Dlouhý pochod 2C odstartovala z kosmodromu Si-čchang 13. března ve 13:51 SEČ. Až do čtvrtečního rána přitom neexistovalo žádné oficiální potvrzení startu. Teprve až státní mediální agentura Xinhua oznámila, že družice DRO-A a DRO-B nebyly usazeny na požadovanou dráhu, což měl zajistit horní stupeň Yuanzheng-1S. V současné době neexistují žádné oficiální informace, zda sondy a jejích mise ještě mohou být nějak zachráněny. Dlouho se navíc ani nevědělo, na jaké dráze se objekty nacházejí.
Trojice malých vozítek má prozkoumávat Měsíc a přitom vzájemně spolupracovat. Jejich start se nyní zase o kousek přiblížil. Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory nedávno dokončili sestavování těchto samohybných robotů a poté je vystavili drsným zkouškám, které měly prokázat, že rovery přečkají nelehký start na raketě do kosmického prostoru, přelet k Měsíci i práci na jeho povrchu. V rámci technologické demonstrační mise CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) budou na Měsíc vyslána vozítka o velikosti příručního kufříku, které budou čerpat energii z fotovoltaických článků. Rovery i další hardware budou připojeny na lander, který zamíří do oblasti Reiner Gamma. Po dobu přibližně 14 pozemských dní (jednoho lunárního dne) budou provádět experimenty zaměřené na autonomní průzkum, mapování a využití povrch penetrujícího radaru, díky kterému vědci nahlédnou pod povrch Měsíce.
Tým zodpovědný za vývoj lunárního roveru VIPER usilovně pracuje na stavbě vozítka, které má brázdit povrch v okolí jižního pólu Měsíce. V současné době jsou již v jeho těle naistalovány všechny přístroje a stavba vozítka je dokončena z více než 80 %. Jde o důležitý pokrok a také ukázku toho, jak se daří posouvat projekt blíže ke startu. Celý tým je prý nadšený z toho, když vidí, jak se rover postupně skládá. Následovat budou ověřovací zkoušky, které mají posílit důvěru expertů ve schopnost roveru přečkat start, přistání i náročné prostředí, které na něj čeká u jižního pólu Měsíce.
Až se v rámci programu Artemis vydají astronauti poprvé k jižnímu pólu Měsíce, budou v zájmu vědeckého poznání své okolí fotografovat pomocí příručních fotoaparátů značky Nikon. Agentura NASA a firma Nikon nedávno podepsaly dohodu, která stanovuje, jak budou obě strany spolupracovat na vývoji příručního fotoaparátu, který bude schopen fungovat v drsných podmínkách lunárního prostředí, kam se poprvé vypraví při misi Artemis III. Fotografování u jižního pólu Měsíce bude vyžadovat moderní aparáty s pokročilými schopnostmi poradit si s extrémními světlenými podmínkami a teplotami, které jsou s touto lokalitou neoddělitelně spojeny. Díky dohodě NASA získá fotoaparát certifikovaný pro použití v kosmickém prostředí, aniž by se sama musela zabývat vývojem aparátu od nuly.
Týden pomalu končí a tak je k nedělnímu obědu již tradičně připravena porce těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma ukončení velmi úspěšné i když technicky občas problematické mise NASA s názvem AIM, která sledovala mimo jiné noční svítící oblaka a přinesla zásadní informace o exosféře. V dalších tématech se podíváme na informace z Měsíce, o které se postaraly dva lunární landery. Svoji misi ukončil lander Nova-C a z mrtvých vstal SLIM. Zajímat nás bude i oznámení prvních čtyř indických astronautů anebo úžasné video z první mise společnosti Varda Space Industries. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nejvýznamnější kosmonautickou událostí letošního února bylo bezesporu přistání landeru Nova-C, který pro misi IM-1 dostal jméno Odysseus. První výtvor firmy Intuitive Machines sice nedosedl přesně tak, jak měl, ale přesto šlo o první případ, kdy na Měsíc dosedl lander patřící soukromé firmě. Kolem průběhu přistání se objevila řada nepřesností a spekulací, k čemuž bohužel přispěla i ne úplně jednoznačná vyjádření samotné firmy. S tím, jak na Zemi přichází další údaje, začíná se objevovat celý obraz přistání, které bylo ještě zajímavější, než se původně zdálo. Portál ArsTechnica vydal článek, ve kterém přináší nové detaily. Jelikož jeho autor, Eric Berger, odvedl skutečně velmi dobrou práci, rozhodli jsme se, že Vám tento článek přeložíme do češtiny 1:1, protože by byla škoda zasahovat do tak povedeného originálu. Dále tedy následuje čistý překlad.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.