NASA
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.
Australský výrobce nosných raket a družic Gilmour Space Technologies získal dosud největší výši financování na rozšíření výroby raket a kosmických lodí.
Francouzský výrobce sledovačů hvězd a kamer Sodern expanduje do Spojených států s novým výrobním závodem v Coloradu.
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Společnost Eutelsat podepsala dohodu s francouzským startupem MaiaSpace o vynesení některých ze svých družic OneWeb v rámci doplňování počtu.
Americké vesmírné síly ukončily průzkumné úsilí o přidání menších a levnějších navigačních družic k posílení globálního pozičního systému (GPS) a odložily tak program, který byl označen za prioritní.
Anténa DSS-14 sítě NASA Deep Space Network (DSN), která byla poškozena loni na podzim, zůstane mimo provoz až do května, než bude koncem letošního roku opět vyřazena z provozu kvůli zásadní modernizaci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V úvodním odstavci minulého dílu jsme napsali: „Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029“. Týden nato, 18. prosince, byl Jared Isaacman formálně jmenován administrátorem NASA a prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz. V něm mimo jiné vyhlásil návrat Američanů na Měsíc do konce roku 2028 za prioritu administrativy s tím, že Isaacman má do 90 dnů předložit plán na dosažení tohoto cíle a k zmírnění případných problémů.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?
Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen v bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotno veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.
Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.
„Americká výzva dneška vytvořila lidský osud zítřka. Když opouštíme Měsíc a Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Více než padesát let po těchto závěrečných slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana na Měsíci mluví politici ve Spojených státech o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou. Senát dal při letošních slyšeních jasně najevo, že chce, aby NASA vyhrála závod s Čínou o přistání dalších lidí na Měsíci. Kandidát na nového administrátora NASA Jared Isaacman napsal v jedné z odpovědí na dodatečné písemné otázky senátorů: „Poslat americké astronauty zpět na Měsíc dřív než naši geopolitičtí rivalové, je závod, v kterém nemůžeme riskovat prohru“. Předběhnutí Číny v návratu na Měsíc bylo napsáno jako jeden z cílů administrativy Donalda Trumpa i v předběžném rozpisu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.