sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-2

Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zima na Marsu

Na náhledové fotografii dnešního článku vidíte snímek z evropské sondy Mars Express, která s pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) 19. května 2022 vyfotila marsovskou oblast Ultimi Scopuli u jižního pólu planety. Ačkoliv to může vypadat jako zimní scenérie, v té době bylo na jižní polokouli Marsu jaro a ledové útvary začaly ustupovat. Skrz námrazu vystupovaly tmavé duny a výše položené oblasti vypadaly bez ledu.

Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.

Perseverance poprvé vykládá vzorky

Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.

Petr Brož – Ohlédnutí za misí InSIGHT aneb co jsme zjistili o nitru Marsu? (8.9.2021) – aktualizováno 11.11.2022

Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.

Kosmotýdeník 530 (7.11. – 13.11.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (2. díl)

V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (1. díl)

Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě

Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

Kosmotýdeník 528 (24.10. – 30.10.)

Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.