Mars

  • Japonce láká přistání na Marsu

    Japonce láká přistání na Marsu

    Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.

  • Jak rover Perseverance pomáhá budoucím průzkumníkům Marsu?

    Jak rover Perseverance pomáhá budoucím průzkumníkům Marsu?

    Nejnovější marsovské vozítko patřící NASA s sebou po rudé planetě vozí i kousky materiálů pro skafandry a vědci vyhodnocují, jak tyto materiály zvládají již více než čtyřletý pobyt na Marsu. Rover Perseverance přistál v kráteru Jezero v roce 2021, aby tam pátral po stopách dávného mikrobiálního života a pomohl vědcům s pochopením dávného klimatu a geografie této planety. Ovšem dalším důležitým úkolem celé mise je pomoci vyšlapat cestu k pilotovanému průzkumu Marsu. Součástí těchto snah je i soubor vzorků pěti materiálů pro skafandry. Nyní, poté, co materiály čelily čtyři roky marsovskému prachu a kosmickému záření, zahajují vědci další fázi experimentu, která počítá s jejich analýzou. Konečným cílem je přesně předpovědět praktickou výdrž marsovského […]

  • Čína plánuje mise zaměřené na hledání života

    Čína plánuje mise zaměřené na hledání života

    Plány čínské kosmonautiky na další roky naznačují, že by se centrem zájmu měla stát obyvatelnost kosmických těles a pátrání po mimozemském životě.  Nejnověji tento trend potvrzuje zveřejněný harmonogram chystaných projektů. Na čínských sociálních sítích byl sdílen slajd z přednášky pojmenovaný „obyvatelnost a pátrání po mimozemském životě“ od národní Laboratoře pro průzkum hlubokého vesmíru (DSEL), což je výzkumná instituce na národní úrovni spadající pod Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA). Na slajdu je uvedena řada plánovaných i zatím neschválených misí, z nichž mnohé mají astrobiologický význam.

  • Rover Curiosity objevil na Marsu zatím největší organické molekuly

    Rover Curiosity objevil na Marsu zatím největší organické molekuly

    Výzkumníci, kteří analyzují americkým vozítkem Curiosity nadrcené horniny objevili největší organické molekuly, jaké kdy byly na Marsu zatím objeveny. Objev, který byl publikován 24. března v Proceedings of the National Academy of Sciences naznačuje, že prebiotická chemie mohla na Marsu pokročit dále, než bylo dosud pozorováno. Vědci analyzovali již existující vzorek kamene v útrobách palubní minilaboratoře SAM (Sample Analysis at Mars) a objevili v nich molekuly jako dekan, undekan a dodekan. Tyto sloučeniny, které tvoří 10, 11 a 12 atomů uhlíku, by mohly být podle vědců pozůstatkem po mastných kyselinách, které byly ve vzorku. Mastné kyseliny patří mezi organické látky, které jsou na zemi základními stavebními kameny života.

  • Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

    Kam se zatím žádný rover nedostal, aneb jak marsovské vrtulníky umožní novou éru průzkumu

    Jeden z největších úspěchů NASA dosavadního průběhu 21. století se netýká žádného velkého zařízení, ale cca dvoukilogramového vrtulníku Ingenuity. Tento stroj se totiž v roce 2021 postaral o ekvivalent legendárního letu bratří Wrightů, když vyšlapal cestu k úplně novému způsobu průzkumu Marsu a přitom dokázal získat zájem veřejnosti. Vrtulník, který byl navržen, sestaven a dopraven na kosmodrom za méně než 18 měsíců za cenu, která odpovídá jen 3 % ceny roveru Perseverance, se kterým letěl k Marsu, pracoval nad očekávání dobře. Stal se jasným důkazem, že NASA by měla na tuto misi navázat dalšími vrtulníkovými misemi.

  • Kosmotýdeník 652 (10. 3. – 16. 3.)

    Kosmotýdeník 652 (10. 3. – 16. 3.)

    K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla raketa Falcon 9 při sdílené misi Transporter-13. Pestrá nadílka různých (povětšinou malých) družic a CubeSatů nese několik zajímavých kusů. V dalších tématech se podíváme třeba na video, které při přistání zachytily kamery landeru Blue Ghost, na čínské plány návratu vzorků z Marsu, anebo na průlet sondy Hera kolem Marsu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jak viděla sonda Hera Mars a Deimos při svém průletu?

    Jak viděla sonda Hera Mars a Deimos při svém průletu?

    Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART, bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.

  • ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

    12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

  • Europa Clipper využije gravitace Marsu

    Europa Clipper využije gravitace Marsu

    Americká sonda Europa Clipper je určena k průzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa, u kterého bude studovat jeho obyvatelnost. Aby se ale dostala do hlubšího vesmíru, bude potřebovat pomoc od gravitačního pole Marsu. 1. března sonda prosviští jen 884 kilometrů nad povrchem rudé planety – provede zde totiž takzvaný gravitační manévr. Ten ohne a celkově pozmění trajektorii Europa Clipperu na jeho kriticky důležitou fázi cesty k Jupiteru. Blízké průlety kolem planet jsou navíc pro vědce bonusovou možností k průzkumu.

  • Marsotřesení z dopadů meteoroidů pronikají hlouběji, než se čekalo

    Marsotřesení z dopadů meteoroidů pronikají hlouběji, než se čekalo

    I s pomocí umělé inteligence se výzkumníkům podařilo objevit čerstvý kráter vytvořený dopadem cizího tělesa, který rozechvěl materiál až do pláště rudé planety. Meteoroidy dopadající na Mars vytvářejí seismické signály, které se mohou dostat hlouběji, než se dříve myslelo. K tomuto zjištění dospěly ve svých odborných článcích dvě skupiny vědců, které porovnávaly seismická měření z landeru InSight s impaktními krátery zpozorovanými sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗