sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Anduril

Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-2

Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

InSight z MRO v 23. 9. 2019

Krtek pracuje a pohled na InSight shora

V případě sondy InSight jsme si už zvykli, že přísun novinek je pozvolný, protože tým má relativně dost času na řešení aktivit, které pro ni byly nachystány. Ostatně seismometr je již vyložen a funguje podle plánu a samotná sonda je tak spíše meteostanicí, občasným fotografem, sběračem dat a jejich odesílatelem na Zemi. Nejaktivnější však byla její robotická paže, která pomáhala „krtkovi“ zahrabat se více pod povrch. Aktuálně přišla dobrá zpráva, že krtek, tedy ta nejdůležitější část přístroje HP3, snad získal oporu, a také si můžeme prohlédnout dosud nejhezčí pohled na sondu z oběžné dráhy Marsu.

Mars Express spatřila pozůstatek dávné řeky

Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na celé planetě. Nyní se můžeme pokochat detailními fotkami takové oblasti, která leží jen kousek jižně od rovníku, jelikož ji zmapovala evropská sonda Mars Express. O této lokalitě se ví, že byla formována jak tekoucí vodou tak i dopady cizích těles.

Zkouška oddělení nebeského jeřábu

28. září provedli inženýři a technici sestavující a zkoušející nové americké vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zaměřili se na správné fungování mechanismu, který se postará o spuštění roveru na povrch s pomocí raketového nebeského jeřábu. Právě u něj je potřeba ověřit fázi oddělení od samotného vozítka, které se řeší pomocí pyrošroubů. Skycrane není v kosmonautice nic nového – stejná technologie se použila v roce 2012 během přistání amerického vozítka Curiosity, ze kterého nový rover technologicky vychází. Zkoušky prováděné v kalifornské JPL nakonec dopadly dobře.

Kosmotýdeník 369 (7.9. – 13.10.)

Týden se sešel s dalším týdnem a pro vás je již připraven přehled událostí kosmonautiky, které přineslo posledních sedm dní. Kosmotýdeník vás nyní vezme hned ke třem větším tématům. Podíváme se na přípravu druhé mise konstelace Starlink, následně vyrazíme za společností Stratolaunch, kterou koupil nový investor a letadlo Stratolaunch by se ještě někdy mohlo podívat do výšin. Podíváme se také na Mars, kde se sondě InSight zatím daří překonat problémy s krtkem. Nepřijdete samozřejmě ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 368 (30.9. – 5.10.)

Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Logo přístroje SHERLOC

SHERLOCův kalibrační terč

Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.

Jak se liší země-, měsíco- a marsotřesení?

Na celém světě se každou chvíli více či méně třese země. Ale naše planeta není jediným světem, kde už lidé měřili seismické vlny. Už astronauti z programu Apollo vzali na Měsíc citlivé seismometry a nejnovějším příspěvkem je mise InSight. Ta s sebou na Mars vzala francouzský extrémně citlivý seismometr SEIS. Jde bez přehánění o klíčový přístroj pro zkoumání vnitřní stavby rudé planety. Ze šíření seismických vln se dá vyčíst mnoho informací o prostředí, kterým prochází. O vyhodnocování dat se starají experti z univerzity ETH Zurich, kteří nyní ve speciální místnosti simulující zemětřesení napodobili chvění na jednotlivých světech a ukázali tak poměrně výrazné rozdíly.

Morfologický rozbor oblasti Oxia Planum

Prolétněte se nad přistávací oblastí ExoMars 2020

Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.