sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Astroscale

Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.

Interlune

Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.

Evropa

Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.

NASA

Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.

Hydrosat

Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.

NASA

Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-2

Kosmotýdeník 439 (8.2. – 14.2.)

Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SLEDUJEME: Čínská Tianwen-1 dorazila k Marsu

Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.

Vizualizace Al Amal u Marsu.

SLEDUJEME: Al-Amal přilétá k Marsu

Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Damia Bouic. Zdroj: www.db-prods.net

Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity

Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce

Kosmotýdeník 438 (1.2. – 7.2.)

Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Plán na nového hledače ledu na Marsu

Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

MRO možná změní svou dráhu

Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.