sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
I toto nedělní poledne vás čeká příděl toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu druhé pilotované operační mise Crew Dragonu – mise Crew-2. Jaké vylepšení má Crew Dragon, který už jednou letěl a kdy máme čekat start? V dalších tématech se zaměříme na posun startu dalšího nákladního Progressu, plánované úpravy kosmodromu Boca Chica a nevynecháme ani let Starship SN-10, či novinky o vozítku Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.
Zdá se, že to postupuje rychleji, než se čekalo. V uplynulém týdnu jsme se dočkali vyklopení meteorologických sond, prvních pohybů kol, robotické ruky a hlavy na jejím konci. Nakonec vozítko popojelo asi o šest metrů a provedlo i otočku. Testy tedy probíhají podle plánu, nebo spíše i o nějaký ten den dříve. A jaké další novinky přinesly diskuzní servery a páteční večerní tisková konference?
Program americké NASA, který známe pod názvem Discovery, je zaměřen na nízkorozpočtové a zároveň úzce vědecky zaměřené sondy. Jeho kořeny se datují do počátku 90. let a motem jsou tři slova, faster, better, cheaper, což bychom mohli přeložit jako rychleji, kvalitněji a levněji. V jeho rámci vzniklo v minulosti celkem 12 družic. Všechny, kromě jediné, mise CONTOUR, splnily svůj úkol. Družice tohoto programu jsou vysílány k zajímavým tělesům sluneční soustavy. Navštívily již komety, asteroidy, Měsíc, Mars či Merkur. Družice sbíraly částice slunečního větru nebo objevovaly exoplanety. Možná bude lépe zmínit názvy sond, které v rámci tohoto programu vznikly. Patří sem sonda Mars Pathfinder, která zároveň na své palubě nesla první robotické vozítko, které se pohybovalo po povrchu jiné planety. Sonda Stardust zachytila částice z komety Temple 1, MESSENGER byl naproti tomu první sondou, která dosáhla oběžné dráhy planety Merkur. Osobně za nejzajímavější misi tohoto programu považuji sondu Dawn, která zkoumala zblízka planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V dnešní přednášce se zaměříme na sondu Insight, která se v roce 2018 vydala na
NASA udělila kontrakt na projekt MAPS (Mars Ascent Propulsion System) společnosti Northrop Grumman Systems Corporation. Ta má poskytnout podporu a produkty pro pohonný systém expertům z Marshallova střediska v Huntsville, stát Alabama. Společně s úspěšným přistáním roveru Perseverance můžeme tento uzavřený kontrakt považovat za další krok vstříc realizaci americko-evropského projektu MSR (Mars Sample Return). Jde o mimořádně ambiciozní program planetárního průzkumu, který staví na desetiletích vědeckého výzkumu, poznatků a zkušeností s průzkumem Marsu. Smlouva byla uzavřena s fixním poplatkem plus náklady a služby v rámci této mise mají potenciální hodnotu 60,2 milionu USD a maximální potenciální hodnotu 84,5 milionu USD. Práce na programu MAPS začne okamžitě prvotní fází, která bude trvat 14 měsíců. Po ní mohou v případě potřeby přijít další dvě fáze, o jejichž využití může rozhodnout agentura NASA.
Na našem portálu v nepravidelných intervalech vycházejí i odlehčené články například z oblasti kultury, umění nebo zábavy. V žádném případě nejde o reklamu. Spíše upozornění na věc, či událost, která nás nějakým způsobem zaujala a to natolik, že se o ně chceme podělit s našimi čtenáři. Přesně do této kategorie patří i tento článek. Jak už sám název napovídá středobodem bude planeta Mars, o které je v posledních dnech hodně slyšet. Na povrchu je nyní nově moderní pojízdná laboratoř Perseverance a rušno je i na oběžné dráze, kde je hned několik družic. Například TGO Evropské kosmické agentury, Al-Amal Spojených arabských emirátů, MOM z Indie, MRO Spojených států a okolo krouží také čínská sestava Tianwen-1, jejíž část se později pokusí přistát na povrchu. Mars nás fascinuje už od pradávna. Řekové v něm viděli boha války a stejně tak Římané, ale i jiné kultury jej často dávaly do souvislosti z děsivými událostmi. Hlavními symboly byla krev a oheň. V novověku naopak budila zájem představa, že by na Marsu mohl být život. Postupem času zavládla doslova marťanská horečka, kterou udržovaly nesčetná publicistická díla a umění.
Průzkum sluneční soustavy je v podstatě již velmi stará disciplína, která však až do 50. let 20. století byla prováděna jen pozemskými přístroji, když tedy pomineme stratosferické balóny či sondážní rakety. Až s příchodem kosmonautiky v říjnu 1957 se sondy postupně rozletěly do všech koutů naší soustavy. Prvním cílem byl jednoznačně Měsíc, ale postupně byly rakety zaměřovány směrem na Venuši či Mars, Merkur či Slunce. V 70. letech se agentury stávaly odvážnější a začaly se zajímat i o plynné obry. Můžeme říct, že do dnešních dnů již každou planetu naší soustavy navštívila alespoň jedna sonda. Ale vesmír samozřejmě nekončí na hranicích naší soustavy či pouze naší galaxií. Souběžně se zkoumáním planet pomocí sond byl zahájen i astrobiologický průzkum. Jeho pionýry jsou sondy Viking, které v druhé polovině 70 let přistály na Marsu. Ze současnosti možno říct, že na tyto průkopníky navazují i dnešní sondy Gaia či Tess, které mapují naší galaxii a pátrají po exoplanetách. Patří sem i sondy Osiris-Rex či evropsko-ruský program ExoMars. O těchto i řadě dalších kosmických misích bude dnes vyprávět Julie Nováková z
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Souhrn víkendových tiskových konferencí k přistání Perseverance v kráteru Jezero byl sice úžasný sám o sobě, ale všichni jsme čekali na to, co přinese JPL v pondělí večer našeho času. Asi nikdy předtím si nevzali dva dny pauzu mezi tiskovkami a hlavně čekalo se, že uvidíme video z přistání a barevný snímek okolí. Videa a snímky uveřejněné 22. 2. 2021 vstoupí do dějin výzkumu Marsu. Poprvé jsme si mohli připadat, jako když sami přistáváme. První snímky okolí pořídily kamery, jaké dosud na Marsu nepřistály a detailní snímek padáku na povrchu v barvách je i na poměry MRO mimořádný.
Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
